Přiděditi
Přiděditi, il, ěn, ění = někomu něco při- vlastniti, dědicem učiniti, zueignen, einver- leiben. — co komu. Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věcné. Br. Nás k tomu připrosili, abychom, panu Vankovi přidědili a odhádali 8 hř. platu. Půh. II. 125. To jemu plným úřadem přisúzeno, přihádáno i při-
děděno a zvedeno. Půh. Jemu bude odhá-
dáno a přiděděno úředníky. Půh. I. 200.
i Přiděděno a přihádáno jest Hanuši. Půh. 1.
219. Zvedl se na mé zboží v Bořutíně i p-dil
sobě v té úmluvě. Půh. II. 620. Kdo po
kráse jenom bledí, statku sobě nepřidědí.
Slez. Tč. — co k čemu. To přidědíno k zemi
má býti. Boč. exc. (1540.). — Vz Přidědění.