Přijeti
Přijeti, jedu, jeď, jeda (ouc), jel, jev, jetí; přijezditi, il, ění; přijížděti, děl, dění, fahrend, reitend, schiffend ankommen. Jg. — abs. P. domůV. Dříve přijel nežli vyjel (Vz Tlachal). Č. — pro co. Do lesa pro palivo p. Us. Přijel pro to víno. Půh. II.84. Procházeli jsme se, až pro nás přijeli. Pref. 423. Vz Po. — ke komu v co. Tu jsem k němu s svými tovariši v službu přijel. II. 418. za kým. Já brzy za pánem přijel. Žer. L. i. 28. --- na kom, na čem. I přijedech na konícě jako sniežek bielém. Rkk. 62. Z jeho zboží jeho lidé přijedše noční věcí na vozích. Půh. II. 104. P. na koni, D., na lodi, V., na voze. Us. Letos přijel sv. Martin na brůně (vz Brůna). Prov. — kam: do města. Har., Br., Dal., před dům. D. P. do Chudobína; Přijev na mú dědinu do Morkovic; Tu jsem k němu p-la prosecí; Přijel na mé zboží do Březníka; Přijel jsem k němu do Nyklšpurga; P-jel na mého otce pohřeb. Půh. I. 178.. 294., ??. 82., 109., 104., 612. A když přijeli k místu Hřbitova. Er. P. 472. — kam k čemu. Abyste k témuž ko- runování do Prahy přijeli. Arch. IV. 235. — ke komu nač: na vinobraní. Jg. K do- brému příteli na podívanou p. Šm. --- jak. Kníže přijel do Prahy ve dvou stech koních. Let. 323. Malým chlapcem přijel jsem do Paříže. Brt. Instr. 15. Počkejte, až vám při- jede něčím (něčím jsa, in einer Stellung). V Dobrušce. Vk. — v čem. Že pro ně při- jede v kočáře hrabě. Er. P. 241. — odkud kam. Přijedú třie králi po hvězdě z veliké dáli. St. skl. I. 109. P. z dalekých zemí. Kat. 1580. Lidé s jeho chleba p-íi do Hrotovic na jeho zboží. Půh. II. 178. — (proti komu) kudy kam, s čím. Skrze pouště do Aegypta s karavanou přijíždějí. Har. II. 55. Přijely proti nám dvě lodí s dvěma kusy. Vrat. Chce se mnú na dobré lidi p. Půh. II. 4.96. Ku- klík jest s tieni do mého domu přijel a pra- vil. NB. Tč. — na koho oč. Na přátely p-li o ty věci. Půh. II. 530. P. o nějaké po- třeby. Let. — kdy. V tom přijel komorník. Žer. Sn. 5. O polednách přijeli jsme do No- vých Kostelů. Har. I. 2. Král Ladislav přijel do Vídně o masopustě. Let. 164. O svátcích letničních přijela rada. Let. 400. Vz Jitro. — koho: koně (cvičiti, zureiten). D.