1. Přijíti
1. Přijíti, jdu, jdi, přijď, jda (ouc), šel, šed (ši), jití n. příští; přichoditi, il, zení; přicházeti, el (dříve -al), ení; přicházívati. Složené přijíti mívá (ve starších spisech) ve tvarech praesentních přijd-, a ve pří- slušných tvarech infinitivních přijid-. Na př.: Przijde hodina. Čtení evangelií zimn. času. 51. Kostus jejie otec snide a to královstvo przyjide k nie. Kat. 8. Když ta pověsť před krále przijide. Troj. 6. a. Oni przyjidechu a uzřechu ostrovida. Alx. 109. atd. Přijda k tobě v svých údech. Št. N. 73. (Dybych í byl vědél, do čeho přijdu. Na mor. Zlínsku. Brt. Co ti z toho přijde (jaký užitek)? Ib. Brt.). Avšak mnohdy splývá předložka s kme- nem a bývá v obojích tvarech příd- (v impe- rativu se skráceným i) místo přijd- i místo přijid-. Na př.: Že przide ten den. Rkp. hradecký, 89. a. Z toho nepokoj przyde. Št. N. 72. b. Přiď (imper.). Br. 20. b. A když dlúho lesem gyde, k velikému hvozdu przide. Dal. k. 2. A když mistři předeň przydú. Kat. 84. Ať przida u mój pokojík vende. Pass. 342. Prziducz sami k sobě. Št. N. 73. b. a j. Tak bývá stažen také infinitiv příti m.: přijíti na př.: Móž k tomu przyty. Št. N. 72 a. Aby ráčil k tobě příti. St. skl. 2. 44. (Gb. v Listech filolog. 1879. 54.). Vz násl., Pojíti, 1. Na Mor. místy konjugují takto: přindu, přindeš, přinde, přindeme, přindete, přindó (ou), přindi (= přijď), přinda (ou). Hý. — P. = jda přiblížiti se, stanouti kde, kommen, an-, herkommen, wohin kommen; dostati se v rozličné okolnosti, stav, pro- měnu, kommen, gerathen, gelangen, fallen; umysliti si, sich besinnen, fassen; připad- nouti, rozpomenouti, verfallen,kommen; ztra- titi, pozbyti, verlieren, um etwas kommen; zdáti se, vorkommen, scheinen; pocházeti, herstammen, herkommen; přítomným se státi, kommen, herbeikommen; napadnouti, kom- men, fallen, ein-, befallen, treffen ; povstati, vzniknouti, státi se, počátek míti, kommen, entstehen; za podíl se dostati, zu Theil werden, zukommen; smyslu nabyti, zu sich kommen, zur Besinnung kommen, sich seiner bewusst werden; státi, cenu míti, kommen, kosten; neosobné: stane se, stalo se, jest, bylo, musí se, muselo se, es kommt dahin, dazu, es geschieht, man muss, es ist nöthig. Jg. — abs. Snad přijde. Přijď. Přijdete-li pak? Jen co přijdu. Nepřijdu-li dnes, přijdu zejtra. Prov. Když kocour přijde, myši v kout lezou. Prov. Přišel až nic (nepřišel). Us. Spa- sitel přijde. Št. N. 217. Tak to musí přiňst (řekl felčar, když klistýr dával a do očí mu prsklo). Ve Slez. Tč. Kdyby přišel. Dch. Přijd království tvé. Us. Jak přišlo, tak odešlo. Vz Jmění. Lb. Až přijde sv. Jan, šp. prý: Až bude sv. Jana. Km. Ale sr.: Na sv. Jiří, ježto potom najblíž přijde. Půh. II. 348. Jak to přijde? šp. m.: čím to jest (jde) ? odkud to jest? jak se to stalo ? Brs. 148. Vz P. s adv. Vše domů přijde, co vlci nesnědi. Prov. Přijď, co přijď. Přichází zima, horko. Ros. Liška, když přichází jaro, líná. Kom. Přijde čas, že se zeptá zima, cos dělal v létě. Prov. Až můj čas přijde, pomstím. Br. Hodina přišla. Co přijíti má (budoucí). V. Neštěstí nepotřebí hledati, samo od sebe přijde. V. Varuj (jdi pryč) otrubo, přijde bílá mouka (i. e. ustup vyššímu). Prov. Přijde trest. D. Jak přišlo, tak odešlo. Us., Č. Přijde déšť, bouřka, drahota. Us. Ano, přišel někdo, vzal něco, šel bych za ním, nevím za kým. Vz Tlachal. Č. Ruda při- chází (objevuje se). Vys. — kam, do čeho: do města, do zvyku, do křiku, do lidských hub, Sych., do neštěstí, do vězení, do zajetí, do škody, do okovů, V.; z bláta do louže, do nemilosti, do hanby. D. Do ubohé Mo- ravy přišel pohan z dálavy. Sš. Bs. 93. P. do pokladnice (s penězi n. pro peníze). J. tr. Žalobnice do jeho domu přišedši žádala za zlatý peníz. NB. Tč. Přišly do toho jiné věci. Dch. P. do ohně (Rozpáliti se). Dch. Dybych byl věděl, do čeho přijdu (jak po- chodím). Na mor. Zlínsku. Brt. P. do po- tupy, D., do služby. Us. Do mého domu víc nepřijď. D. Žena přišla do kouta; Ta kniha mu přišla do rukou. Us. P. do ne- snází, v pravý čas do města, válkou do škody, Ml., do rozumu, Jd., do těsna. Us. To přichází do obchodu. — k čemu, ke komu (čím): k statku, k úřadu, k dobré živnosti, ku zkáze, k starosti, ku pomoci, k paměti, k smyslům, k sobě (smyslů na- byti), k svému předsevzetí (vrátiti se k tomu, co začal); k žádnému konci nepřicházeti. V. P. k hodnosti, k štěstí, k úrazu, k zrušení něčeho, k poznání pravdy, k náhradě; k tomu již přišlo, že . . . Sych. K srdci přicházeti = srdce dojímati. V. Ten pokrm k duhu mu přichází. Br. P. k někomu. V., Kom. Když k mečům přišlo. Dvě kron. Hory přišly k pádu (klesly), k spuštění (zpustly). Vys. Až přijde k létům, nechá toho. Us. Krádeží k nedostatku přijíti. Har. Jak jsi k tomu přišel? Šm. Kšaft po projití času šesti nedělí k stvrzení přichází; Kšaft k zrušení aneb k vyzdvižení přichází. Bdž. 70., 80. Svědomí jeho k zmaření přijde. Ib. 132. P. k zmaření n. na zmar, verloren gehen; p. k stání, zur Tagsatzung. J. tr. Paní máma přišla k tomu. Er. P. 398. Přišlo v muži k peknému roz- voji. Sá. Tehdáž mnohem laciněji k jiné lepší lodi bych byl p. mohl. Žer. 1591. P. ke cti. Chč. 448. Proto přijde k prozradě. U Chocerad. Vk. P. k povolení (je dostati). Bart. 1. 3. Přišel k tomu, jako slepá slepice k zrnu. Kdyby rokové k placení přišli; Přišed zase k nám pravil; Byť to bylo z ulice uvrženo, že by nebylo mohlo p. k samej sténé, jakož leželo. NB. Tč. Skrze to k škodám přišel na svém hospodářství; Když bych k svým létóm přišel; Proto jsem já pohoněn a k velikým nákladóm přišel. Půli. I. 179., 295., II. 85. P. s někým k ža- láři. Kat. 2522. K hanbě a ku škodě p. Arch. I. 47. Přišlo to k místu. Dch. Pak přída ku paměti zdravé, křivé rozeznáš i pravé. Smil v. 1089. Jinak neučiní-li toho, že přijde jemu k těžkému. M. J. z Pr. 17. Ale ducha tvého výbojem přichází on k sličné ke způsobe. Sš. Bs. 177. Slunce vrcholy dřev k hradu přijde. Rkk. 29. Máš-li po chvíli, přijď k nám. P. k hotovému. Us. P. k cíli, Jel., k místu. D. A mnozí z nich přišli až ku pomezí světa řeckého. Sš. Sk. 95. Přišel k potřebě pastorka mého ; V tejto míře jim to svědomie k zachovánie a ob- drženie jich pře nemuož přijíti. NB. Tč. Ten přišel jistě tu chvíli k zavření (wurde ein- gesperrt). Us. Vk. Přišel k nám do Rakús na Nové Kostely. NB. Tč. Strom (štěp) bez květu, panna bez studu, řídko přichází k užitku. Prov. P. k vyšším školám. Kom. P. k svému; trh gruntu městského k stvr- zení přijde knihami Er. Nemohu s ním ku konci přijíti. T. P. k úrazu pádem se schodů; p. k penězům. Ml. Přišlo to k bitvě, k prudké hádce; lidé přicházejí k přesvědčení; tyto frase mají mnozí za šp. a germanismy m.: došlo, nabývají, ale jsou předcházejícími do- klady s ti ostatek chráněny; taktéž frase: přišlo to k bitvě, až k rvačce, k vojně = válka vznikla. Cf.: Přišlo až na válku. V. Přišlo k brannému obhajování. V. Přišel k sobě = vzpamatoval se, nabyl opět vě- domí atd. Us. Laciným způsobem k tomu přišel = snadno toho nabyl. K známosti té přišel pan V ... všímáním si, lépe: známostí té nabyl pan V . . . všímaje si. Km. — oč. P. o svůj statek, o zboží, o jmění, o živ- nosť, o rozum, V., o své, Us., o zrak, Sych., o hrdlo, Záv., Er., o poctivosť. Reš. Přišel o všecko. Ros. P. ke komu oč. Troj. P. o život. J. tr. P. o věno,Dsky I. 139., o statek, Tov. 73., o rozum. Žer. Záp. II. 91. Duch jejich (lidí) o všecko jádro, o pod- statu a pravdu ideí svojich přišel. Sš. I. 29. O ty peníze jsem přišel; Přišel jsem o 4 hř. moravského čísla; Skrze to jsem přišel svými dětmi o 70 hř. g. ;Přišli jsú na p. Albrechta o ty jisté věci; Že jsmy na přátely přišli o tu věc; On se mnú o to přišel na dobré lidi a slíbil pode ctí a pod věrú na nich dosti míti; P. Albrecht o svú věc s ním přichází na jeho milosť; O ty náklady mají přijíti na ty ubrmany; Přišli o to obapolně na přátely; Aby se mnú přišel na někoho dobrého o ty lesy. Půh. 1. 131., 163., 179., 207., 242., 249., 263., II. 228., 462., 478 atd. Obávali se, že o vlastní u lidu vážnosť přijdou. Sš. Sk. 60. Že jsi přišel o kobylu, o to ne- dbej nic. Er. P. 465. Nestůj o cizí, nepřijdeš o své. Prov. Slibuje hory a doly a když ke skutku přijde, nepodá vody. Prov. Poslanec přišel o důvěru voličů, šp. prý m.: pozbyl důvěry, ale tato frase je dobra, sr. ji s před- cházejícími větami a vz Důvěra. — s kým, s čím (vz P. kdy). S jakou (zprávou) při- cházíš? Sych. Že ke mně přišel s Kuklíkem do mého domu, k tomu se znám. NB. Tč. Paní k tomu roku má p. s tím listem. Půh. II. 327. By k němu nepřišli do pekla s těmi hřiechy. Chč. 636. P. se lží. D. Přichází s časem a s ním utíká. Jel. Jenže přide s pluky Čechovými. L. S. 16. Každá půjčka s placky domů přichází. Prov. Starosť přijde s nemocemi. Lk. P. s kým dohromady, vz Dohromady. — na co, na koho (čím) kam: na jiný úmysl, na stopu, na pravou cestu, na jinou radu, na ruce (bojovati), na nic, na mizinu, na chudobu, na nouzi; přišlo mi na paměť; přišel naň strach, statek; Chtěl při něm setrvati, byť i na smrť p. mělo; statek právem dědičným naň přišel; přišlo až na válku. V. Přišel n. přinde na psa (= na mizinu). Us. na Mor. Hý. Všecek ma- jetek jeho přišel n. přijde na buben (prodel exekuční). Us. ib. Hý. Aby se připomenulo, na jaké bezcestí a ohýralosti svévolná kri- tika a ničemná bezvěra přichází. Sš. Sk. 168. Ja tebe vždy na sen príndem (ve snách mě budeš vídati). P. sl. 67. Přiď naň proto co přiď. Bl. 66. P. na ránu, anlaufen (o zvěři), Šp. Ten by si tak nu mě v tom přišel! U Ry- chnova. Na spolek p. nemohou. Tov. P. na pochybnosť. Štít víry pravé, 5. Na tě teď tanec prichodí. Dh. 80. Sedláci přišli na soud. K. poh. II. 70. Had přišel na sieň. Anth. I. 167. Přišli mocně na p. Lacka; Odmrť na mark. milosť přišla; Měl na těch dosti, na kohož jsmy přišli. Půh. I. 309., II. 182., 497. Žádali odkladu, až přijde na půhon. Žer. Záp. II. 105. Přijď, Karlíčku na ně (na jablka). Er. P. 123. Když na nejhorší přijde. Tkadl. Nám jest na též přijíti (my se dostaneme v též konce). Bart. 2. 19. Přišla, na domlu- venou. Us. u Rychn. Vk. Cizozemec nepřišel jest hledat dobra tvého, ale na to, aby hledal užitka svého. Dal. 109. (k. 63). Přišli na hospodu, na dědinu, na ten statek. NB. Tč. P. na hody. Žk. 130. Tak přece na mou (na mé) přišlo (přece jsem měl pravdu pravě to a to). Us. Brt., Ctib. Člověk ten přišel na svědectví, aby svědčil o světle. Sš. J. 16. Na soud já na ten svět přišel jsem. Sš. J. 166. Přišly naň mdloby; přišlo na jevo; p. na něčí místo. Us. Když na nejtěžší přijde, uteče. Br. Přicházím na to, na zmatky. Kom. Přišlo na poštiváčka (cf.: Přijde na psa mráz. Prov.), na mé (na mé předpovídání). Sych. Přišla naň pohroma, bída. Jel. Kdyby naň přišlo. Plác. Nemohu na to p. (si vzpome- nouti, se rozpomenouti, to uhodnouti, na- lézti, poznati atd.). Br. P. marnotratnosti na mizinu. Plác. P. na pramen rudy. Vys. Přišla na nás žaloba. Solf. Přišlo to na mou řeč. Šm. Vypadneť ti šíp z ořechu, když na tebe nenadále přijde. Prov. Přišlo slovo boží na zlehčeni. Sych. Přijde na to, šp. m.: bude na tom záležeti, bude na tom. Brs. 148. Kdo se žení pro statek, ten přichází na zmatek. Prov. P. na koráb (na, mizinu). Prov. Přijde na jedno. D. Přijde tu toliko na peníze. D. Jak ti mohlo na mysl přijíti ? D. P. někam na noc, na nocleh. Sych. Přišla kosa na ká- men. Prov. Závrať naň přišla. Sych. Měchý- řem a parou nás neustrašíš, musíť na hrot přijíti. Us. Již na to přišlo, že otec v syna nedověřuje. Sych. Přijď nač přijď. Us. Na mé přijde, že po tom nic není. Sych. P. na svět. Us. P. na stupeň tichosti, dobrot)'. Kom. Na to mysl naše nepřišla. Kom. Dluhy, co jich na kterého z nás přijde. Er. U Boha modlitba a, u cara služba na zmar nepřichází. C. M. 8. Hned přijdeš na zkoušku, šp. m.: hned budeš zkoušen. Přijde na pudu (es kommt auf den Boden an), šp. m.: to je půdou. Vz Půda. — komu, ke komu, z čeho (odkud), s čím, nač. Odkud tobě přišlo to zdání? Jel. Přišlo mi to pryč (ztra- tilo se). D. Čas všemu přijde. Prov. Aniž jim trpce přichází (se zdá), Kom. Přišlo mi v děk, že . . . Har. Přišlo mi z očí = někdo mne uřknul. Na Slov. Aj král tvůj přijde tobě. Br. Nic Bohu nepřijde, vše jest jemu. Št. P. někomu na oči, V., na ránu, D., věci na kloubek, Šm., komu na harc (na ránu). Us. Jak ti to mohlo na, mysl p. ? D. P. ně- komu na stopu. Us. Přišlo mi na nic, vz Nic. Když na kerchov vlézł, přišéł mu strach. Mor. Brt. Z toho přišel na srdečnou žalost' a lítosť (z toho mu pošla). Plác. Nemohl mu ani na jméno p. (nejhorší nadávky a hany naň kydal). Us. Črk. Přijde ti na jinou, budeš jinak zpívati (budeš se hůře míti). U Prostěj. Vch. Ve čtyřech dnech chce jemu na po- moc přijeti. Anth. I. 104. To dietě jest na utéšenie všemu světu přišlo. Anth. I. 77. Se mnú na dobré p. měl a toho mi neuči- nil; Přišel jsem s ním na pana Herarta: Na ty přišli jsú mocně o všechny věci, což jest mezi nimi; Z jeho dědiny noční věcí při- chází na mú dědinu a tepe mi mé lidi. Půh. I. 193., 237 , II. 72. 588. Přišel jsem k vám na koledu. Kdy. vánoč. 7. Přichází mu to dosti trpké; Až vám chuť přijde. Dch., Šm. Ze země jsem na zem přišel. Er. P. 513. Přišli z jahod, z hřibů, ze svatby, z hodů, ze svátků. Us. Aby na ně z něho (nemoc- ného) smrť nepřišla. Chč. 450. V některú chvíli přijda z Hradiště z trhu s mú ženú. NB. Tč. Z toho potom přišlo, že . . . Aug. 5. P. k někomu na domluvenou, na noc, na nocleh. Sych. Z toho přišla škoda na obec. Svěd. Přijde z toho nemoc. Jel. P. z domu, ze dvora, z Prahy, Us., z bohactví na chudobu. Jel. P. z lesa; z hospody domů před půl nocí, o půl noci Ml. Se vší slávou na nic přijde. Br. Vz Žert. — v co, kam: v neštěstí, v nepřátelství, v nepřízeň, v moc nepřátel, v zapomenutí, v reč, v chu- dobu, v rozmlouvání, v těžkost' (upadnouti), V., v nenávisť, u vytržení, Jg., v nic, v po- ručenství, Sych., ve zkázu, Har., v hod, D., s kým v odpor. J. tr. P. v niveč. Sš. Sk. 59. Místa svatá v zkázu a v zapomenutí přišla. Pref. 398. Jak se tam dostanete, již v za- pomenutí všem známým přijdete. Vrat. 137. Přišlo v zvyk nemalý, že někteří pánóv pod- dané sobě vyjednávají. Žer. Sn. 37. P. v místo n. na místo, an einem Orte eintreffen; p. ve spor. J. tr. P. do města v chrám. Kat. Í142. Přijde nová radosť v junošjno srdce. Rkk. 29. Jenže přide s pleky s Cechovými v sieše žírné vlasti přes tři řeky. LS. v. 16. Naše milování přišlo v rozkotání. Er. P. 206. I přiide cuzí úsilno v dědinu. Rkk. 8. Což jednou čertu v hrdlo přijde, toho žádny ne- vykoupí. Prov. P. v pokutu, v nemilosť, v nečas. Us. Přišli spolu pro nic a za nic ve spor. T. — kde. Přichází čtení to u sv. Chrysostoma ano již u Origena. Sš. I. 60. Slovo ????????^ v novém zákoně jednou o Kristu přichází. Sš. Sk. 50. Dle Brt. lépe: To slovo čte se, vyskýtá se, naskýtá se, při- hází se, dočítáme se ho, objevuje se a p. — v co (kam) komu čím. P. lidem v ohavu; p. okolním národům v potupu; Bojím se vám tou prosbou v těžkost' p. Sych. P. ně- komu v domnění. Har. Co mu v hrdlo přijde. Rk. Dobročiněním člověk v pravou shodu s Bohem přichází. Sš. J. 56. Římanům všichni u vězení přišli. Mudr. Vz Čert. Šimon mimo nadání s křesťanstvím ve styčnosť přišel skrze Filippa. Sš. Sk. 96. — jak. Přišli po dvou, po pěti. Us. Nic bez práce nepři- chází. Jg. Co přichází bez těžkostí, už to nemůž býti ctností. Prov. Věc přichází sama sebou. Dch. Vedením rozumu svého mohli p. ku poznání pravd o Bohu. Sš. I. 27. Přišlo mu to vedlé práva. NB. Tč. O ty penieze nám naučenie od vás podlé žaloby a od- povědi přišlo jest. NB. Tč. Králové čeští k sněmům osobami svými přicházeti ráčili; Mnozí pod způsobem poutníků do země,při- cházejí. Žer. Sn. 10., 37. O to byl přisel se mnú na dobré lidi pod ztracením pře. Půh. Přijíti na koho s horkou (z horka do něho se pustiti). U Poličky. Sn. Přišel na mne s chytrou. U Rychn. Přišel z cesty po šňůře, po drátě (postrkem). U Rychn. P. někam dobrým úmyslem. St. skl. V. 113. Přijda k tobě v svých údech. Št, N. 73. P. pádem (hned). Us. P. stádem (jako stádo). Náhodou mi to do ruky přišlo. Us. To samým zvy- kem přijde. Kom. Zboží dědictvím naň jest přišlo. Půh. II. 5. Přišla vdova v rychlém shonu k sv. Serapionu. Sš. Bs. 68. Přišel Ježíš za dveří zavřených. Sš. J. 298. Nemoc po librách přichází a po lotech odchází. Č. Ta jistě přijde nevěstou z plesu. Us. Vk. — po čem, po kom. Právo, ježto mi po nebožičce mé matce přišlo. Půh. I. 151., 152., 229., II. 85. Jestliže co po rodech přijde (se zdědí). Chč. 382. Psaní přišlo po poště. Us. Nemůže po té nemoci k sobě přijíti (po- zdraviti se|. Us. Co ti po otci tvém přišlo? Smrž. Ten člověk přichází mi podezřelým, germ. a šp. m.: zdá se mi p-lým; to místo p-zí mi známým, šp. m.: To místo jest mi známé, zdá se mi býti známé. Brs. 148. — kdy. Přišli jednou a touž chvílí. Us. P. po mši (zmeškati). V. P. po někom. D. O mi- nulém soudě postním prišlo na tento půhon. Žer. Záp. II. 25. On k nim časem přicházel. Bl. 39. 0 šesti hodinách přišel anděl ke kováři. K. poh. 515. Na noc přišel do Hory. Ib. II. 205. V tu chvíli domů přišel. Anth. I. 167. Přišel s křížkem po funuse (zmeškal). Us. Všk. To zboží na mne po smrti otce mého přišlo. Půh. 1. 153. V jednu chvíli přišel k němu Prokop. NB. Tč. Mezi ta- kovou řečí přišel domů, lépe : za takové řeči, tak vypravuje. Pk. Časem vše přijde. Us. Vz Čas. P. s večerem. Os. P. za rok, Ml., ob den, ob rok. T. Přišel se dnem (když se dnělo). Přišel po třech létech do Jerusa- lema. Sš. — kam,mezi koho, před koho. pod co. Když dva se hádají, třetí mezi ně p. musí, kterýžby při rozvedl. Kom. Mor mezi ně přišel. Har. P. před císaře. Pulk. P. pod kola, pod okap; vz Pes. Proč mezi ciuzie přišel. Dal. 115. Ty řeči před nás listně přišly od konšelov. NB. Tč. Přišel před nás. Půh. II. 346. Všichni přišli před stuol krále nebeského. Pass. 959. Přišed před rajská vrata prosil Hospodina. Pass. 317. P. před soud. J. tr. Před hory beze strachu jide, odtud před Prahu přijide. Dal. 103. 9. Věhlasnosť chtěla přijíti před stvořitele mo- cného. Anth. I. 90. — za kým. Přichází ne- štěstí jedno za druhým. Us. Moudrost' zku- šením, za zkušením přichází. Lom. Přišla za mnú, jako ta ovečka za zelenú trávú, jako ten myslivec do lesa za lanu. Mor. p. 295. Den za dnem přijde i Jiřího den, jenom že mnoho nedéi dotud. Mdr. 199. — Dal. — pro (po) koho, proč. Přijde-li čert pro cizí, pobere i vlastní. Prov. Přišli jsme do křiku pro nic za nic. Sych. Pro svou veli- kou dobrotu přišel na psotu. Us. Skrze to jsem já proň přišla k velikým nákladům. Půh. II. 189. Dívka přišla po (= pro) maso. Let. 262. Poč jste ke mně přišli? V Pass. 560. Malchus po chléb do města chodieše. Pass. 581. Já přišel pro lásku tebe milovati. Er. P. 125. Pro přílišné řeči z hněvu k marné seči přijíti. Smil v. 1082. Vz Po. -- V. A my k jeho žádosti každý zvláště přišel. NB. Tč. — čím z čeho. Ten hoch jejím domlouváním z míry přišel (rozčilil se tak, že se necítil). Us. u Rychnova. Hsp. — odkud, od čeho; od Prahy. Us. P. od kraj světa. Chč. 299. Také mi nic od mého muže nepřišlo; Ježto mi to přišlo od mého muže k věnu. Půh. II. 287., 359 atd. Od kohoby jemu ta smrť přišla; Co jí od práva přijde, na tom ona dosti míti chce. NB. Tč. Aby přišli časové ovlahy od obličeje Páně. Sš. Sk. 38. Mistře, víme, že jsi od Boha přišel. Sš. J. 46. Od kolébky přichází se k vozíčku. Kom. Psaní od přítele přišlo. Us. Co od čerta přjšlo, zase k čertu odešlo. Lom., Lb. To prichodí od mdloby. Lk. To přijde od nepozornosti, lépe: to přichází od n-sti, to jest nepozorností, od n-sti. — skrze co. Oběť oltářní, skrze nižto všeliká dobrá milosť přichází. Aqu. Skrze to nám těžkosť přišla. Solf. Neboť na tom škoda veliká skrze nepořádek přichází. V. P. ku Kristu skrze víru. Chč. 300. Skrze to přišel jsem k veli- kým škodám; Skrze ten slib přišel jest o svój list i o své peníze. Půh. II. 179., 209. — jak, zač. Zač to přijde, šp. m.: zač to stojí V Vz P. s adv. Us. Přichází mi to za obtíž, za ohtížno. Dch. Snad se bála, že by jí sem přišla za obtíž. U Dobrušky. Vk. P-zí mi to za těžko, lépe: trpce. Cf. Aniž jemu trpce p-zí. Kom. — čím. Vz P. ke komu čím, na co, čím jak. — kudy: lesem, vsí, dveřmi (Háj.), oknem atd. — na čem. Na cle přišlo, na přívoze odešlo (těžce nabyto, snadně od- byto). Lb. — čeho. Přijde dětí (neurčitou měrou) jako smetí. Er. A toho jsme přišli o 100 hřiven g.; Toho mocně přišel na Se- zemu, deshalb kam er mit Gewalt auf den S.; Tak že jsme přišli toho (strany toho, o to) na ubrmanv ; Přijď toho na mě, chciť jednati. Půh. 1. 279., II. 44., 264., 296. Ne- chať toho na mě přijdú, zjednám to přátel- sky. Půh. 1. 302. Paní Katruše přišla toho na přátely (vznesla to na, úmluvce). Záp. měst. 1448. — supin. Přišel súdit zemie. Ps. ms. Přicházím se s vámi loučit. Sych. Přišel kněze svlékat (pozdě do kostela). Us. Přišel lovit ryb. I přijde žena načerpat vody. Sš. J. 63. Odtud přijde soudit živých i mrt- vých Us. lij. — s inft. Žebych přišel rušiti zákon aneb proroky ? Br. Přichází mi těžko toho nechati, D., to učiniti, Har., s ním tak zacházeti. Sych. Že mi přijde v jednom dni často zpomínati na ni. St. skl. Když jim přišlo utíkati. Br., Kom. Přišloť by na tvrdo skočiti. V. Tělu lidskému podivných věcí dělati přijde. Vz Dostati se. Snáze mi to přichází vnitř nositi. Br. O zavrženi většiny židů přišlo apoštolu na konci předešlé hlavy mluviti. Sš. 1. 107. Vajec dvě kopy dáti při- chází. 1730. Dch. Co daně na někoho dáti přichází. J. tr. Přišlo mu isť (= jíti) = bylo mu jíti, er musste gehen. Us. u Opavy. Klš. Ty řádky (stromů) přijdú vykopať. Na mor. Zlínsku. Brt. Přijde nám semeno kupovať. U Přer. Kd. Přišlo mi ít kole rybníka. Na mor. Zlínsku. Brt. Bo mi prindze skočic do teho Dunaja. P. sl. 95. — že, aby. Přišlo k tomu, že se sešli. V. Nikdy na to nepřijde, abychom je týrali. Us. Přichází člověku, že se lekne. St. Jak to přichází (čím to je, že . . . — s adv: mlčky, dále, blíže, zpět, tam. Us. D. Nemohli jsme sem p. Půh. 11. 349. Mój díl, jakž na mě spravedlivě přišel, jest od našeho otce. Půh. II. 292. Na sv. Jiří, ježto potom najblíž přijde. Půh. II. 348. To mu draze přišlo šp. m.: to ho mnoho stálo, toho zlým zažil, toho těžce pykal. Jak vysoko ta věc přijde? šp. m.: zač jest, stojí ta věc? jak vysoko se cení? Brs. 148. Nepřichodi blíže. Mor. p. 416. Polovička stromu (coll), přijde ven (vykope se). Us. na Mor. Brt. — Pozn. U přijíti opisuje se podmět n. předmět vě- tami vztažnými nejvíce s konditionalem. Aniž přišel, kdo by je zahubil. Br. Vz Věta pod- statná.