1. Příkaz
1. Příkaz, u, m., rozkaz, der Befehl, das Gebot, die Vorschrift. P-zu nešetřiti, ku p-zu nehleděti. J. tr. Poslušen býti příkazu. Sp. P. kupcův neruší se jeho smrtí. Šp. Vy- pravení p-zu jim uděleného; Byla to vý- jimka od p-zu; P. ve jménu Jesu Krista vyřčený. Sš. Sk. (6., 11.', 37. (Hý.). P.^ ká- ravý a téměř ironický. Sš. J. 219. Ženy u hrobu Páně od anděla p. vzavše utekly od hrobu. Sš. Mr. 71. Vz Přikázání.