Přikryti
Přikryti, kryji, kryj. kryje (íc), yl, yt, ytí; přikrývati, í»e-, zu-, über- verdecken.— co, koho: strechu, D., stul. Us. Sníh osení přikrývá. Kom. Nedostatky svých otců při- krývali. V. Nejprve svou stříšku sluší při- kryti. Prov. A já ti udělám dénko přikrývat tvoje srdénko. Sš. P. 291. Ty každého při- krýváš (na každém něco vidíš). Němc. Ten ho přikryl, der hat ihn zugedeckt, šp. m.: ten mu nasolil, dal; ten mu vyplatil; ten mu vyčesal (laciné z libového); ten ho ťal do živého; ten mu vybil, natloukl a p. — se. Víc nenatahuj, než se můžeš přikryti. Pk. — co, koho, se čím. Přikryvadly a peřinami se přikrýváme. Kom., Er., P. 318. P. se pláštěm. D. Přikrývají se pláštěm obecného dobrého, svobod, poctivosti. Kom. A při- kryjí to přistřením z koží jezevčích. Br. Kdo přikrývá (verbirgt) nenávisť rty lživými, lir. P. krovy křídlící. Let. 299. Počechu stoly ubrusy přikrývati. Pass. 615. Nepři- krývejte se v takových věcech svým sy- nem. Arch. 1. 125. Ale Rokycan komží na hlavu přikrýval vězné a tak je vodil do šatlavy. Let. 73. — co komu: si tvář. V.