Církev
Církev, na Mor. cirkev, kve, f., z řec. *v(jiar.?j ioly.ía). — C. = chrám, kostel. Kirche, Gotteshaus. I kleče v cierkvi na praze. Dal. — C. = společnosť všech věřících jednoho vyznání. C. židovská n. starozákonní; c. křesťanská n. nového zákona; katolická n. římská; řecká, evangelická atd. — C. pravá, nepravá; vidi- telná a neviditelná; bojovná n. obcující n. rytě- řující n. bojující, vítězící n. svítězilá (spase- ných v nebi), trpící (duše v očistci). Jg., S. N. — C. = osoby církvi představené. Kirche, Vorsteher der Kirche. Věřiti, čemu církev učí. Us. Církvi se pokořiti. Har. — Pozn. Čteme-li v Blahoslavovi, že užívání slova tohoto počátek vzalo od strany pod obojí m. „chrám", tedy musíme přidati, že užívání tohoto slova mohlo od kališníkův jenom ob- noveno býti, neboť již v Dalemilu čteme: „Na modlitbu k cierkvi jdieše." Ht. — Vz Rb. dle rejstříku na str. 265. C. v Čechách, vz S. N., II, 315., B., VII.; C, b. — C. = žena. Kde máš svou církev? Není doma, Us.