Přilehnouti
Přilehnouti, (na Slov. přilahnouti), ul, utí; (zastr. přiléci, přilehu), lehl; přiléhati, přilíhati = k něčemu se položiti, sich da- neben legen; ulehnouti, k zemi se skloniti, sich legen, biegen; dolehnouti, anliegen, passen, sich hart anschliessen. Jg. — abs. Přilehni blíž. Ros. Obilí hrubě přilehlo (ulehlo, se sklonilo). Ros. Máloť jich jest na tvrzi, dobudete jí, chcete-li, kdyžkoli přilehnete. Pč. 29. Oděv dobře přiléhá (dolíhá). D., Sych. Dvéře nepřiléhají. — k čemu. D. Chtěli k tomu klášteru přiléci. Půh. II. 159. Dověta nepřiléhá docela k skladbě předvěty; Přiléhá výklad ten více k významům slov; Obrazové jak všady tak i v písmě užívaní ne se všech stran k věci vyobrazené při- léhají ; Řeči Pavlovy ku povaze osob úzce přiléhají. Sš. I. 66., 61., 104., Sk. 2. Země ty přiléhají s jedné strany k horám arab- ským; Což lépe p-há k úmyslům Páně; N? divanech k jídlu se přiléhalo; K osobě na- šeho Jakuba list docela dle obsahu i tvaru přiléhá. Sš. L. 49., 194., 83., Ž. 138. (Hý.). Přiléhá to, jako hrbatý ke zdi. C. Nepřátelé přilehli k Praze. Star. let. Šat k boku při- léhá. Us. Kabát přiléhá k tělu jakby ulil. Us. Mřk. P-hl k městu i dobýval jest jeho. BO. — k čemu čím. Srdcem k statkům p. Sš. Mt. 59. = komu kam. Košile mi na ránu přiléhá. Jg. Jeho rola přiléhá na súse- dovu (n. k súsedové). Na Ostrav. Tč. — adv. To dobře přiléha. Dch., D.