Přilepiti
Přilepiti, il, en, ení; přilípati, přilíp- nouti, pnul a pl, ut, utí; přilepovati, koř. ???. Mkl. aL. 122., 233., an-, aufkleben, an-, aufleimen, an-, aufpappen, an-, aufkleistern. Jg. — co, se na co : ceduli na stěnu. Us. Bláto na kola se přilepilo. Us. Přilepil se na vůz (vsedl a dal se zdarma vézti). Us. P-pil se na mne jako hovno na košili. Us. Ft. — co čím: mazem. Šm. — co komu. Uši oslové někomu p.= oslů nadávati. Jg. Spisům nepravé rozumy p. (nepravý smysl). Vyzn., Šm. — co k čemu. Rk. — k čemu kdy. Přilípal jest jazyk k dasněm v žízni (=lnul). BO.