Příležitě
Příležitě, hodně, příhodně, gelegentlich, gelegen, passend. P. něco pověděti. Us. — V. Buď do Hamburka, buď jinam, kam příle- žitěji bude. Žer. 1591. Příležitosť, i, f., věc n. okolí druhé pří-
ležící, die anliegende Gegend, Umgebung.
Jg. P. ostrova (blízkosť). Koc. — P., co
k čemu patří, das Zugehör. Držitel dvoru
a jiných příležitostí. Žer. — P., položení a
správa částek, die Gelegenheit, Einrichtung,
Beschaffenheit. Jg. P. země. Har. Ten dům
má pěkné p-sti. Us. — P., libost, pohodlí
něco učiniti, die Gelegenheit, Bequemlichkeit.
Jg. Byla-liby potom panská p. (bylo-liby
pánu tvému příležito, libo). Žer. — P., pří-
hodnost času a místa. P. jest způsobilost'
vnějších poměrů ku provedení nějakého
zjevu n. činu. Hš. Vz S. N. Gelegenheit, f.
Dej pozor na p. Kom. Nežli se p. usmekne,
hleď jí. Ros., prov. P. hledati, najíti; p-sti
užiti, užívati, Jg., p. míti, promeškati. Dá-li
se, bude-li p. V. Při (nadálé, nahodilé) p-sti.
Za dobré p-sti; p-stí nějaké se chopiti. Šm.
Za každé p-sti něco činiti; p. zavdati; uči-
niti si p. k něčemu; u p-sti té věci pravím,
že ... Dch. Neměla tím (podělováním) k za-
hálce p. a pohnutka se dávati. Sš. Sk. 33.
Varování-se zlých p-stí. Sš. J. 84. P. k hříchu
v theologii = setkání se takových zevněj-
ších poměrů, jimiž člověk snadno sveden
býti může. Jest buď 1) nejbližší, occasio
proxima, aneb 2) vzdálená, o. remota. Obojí
pak může býti a) dobrovolná, o. voluntaria,
aneb b) nutná, o. necessaria a sice buď a)
fysicky nutná aneb ß) mravně nutná. MP.
65., 66. Dobrá p. se nahodila. D. P. mládeži
k pokoutním schůzkám poskytovati. Sych.
P. opominouti. D. P. dělá zloděje. Č. Není
k tomu p-sti. V. P. k schůzkám. Sych. Když
toho p. byla.Eus. Strany přísloví a po-
řekadel vz: Čas, Den, Dřív, Hruška, Kamna,
Klas, Kostel, Lačný, Lýko, Meč, Mlíti, Ne-
bezpečenství, Noc, Příhodný, Růže, Scházeti
čím, Slíbiti co, Spáti, Společnost', Skoda,
Škoditi, Železo. — P., náležitost, das Ge-
hörige. Ujímajíce z p-sti a z pravdy víry
i písem svatých. 1522. — P., okolnost, Um-
stand, m. Vedlé obecného práva Činí se
otázka na svědky o circumstantiích a p-stech,
aby se mohlo tudy vyrozuměti pravdě. Bdž.
68. Poznává se to zajisté ze všech p-stí, že
jest jejich úmysl takový byl. Akt. a kop.
100. — P., nakosení se n. zjednání někoho,
který kam jede, jde, kam jeti chceme, kam co
poslati chceme; též vůz, loď atd. k cestování,
die Gelegenheit. P-stí, po p-sti, skrze p.
něco někomu poslati. S p-stí nějakou se
svézti, jeti (vozem nahodilým). Zjednal si
zvláštní p.; přijel svou vlastní p-sti (vozem).
Jg. Dle Brs. 148. lépe (jak i lid mluví): vůz,
, povoz, kočár atd. Jel se svým povozem. — P., das Unterkommen. Poddanému i jeho dobytku po robotě p. dáti. Slov.