Příležitý
Příležitý = příležící. Psaní p-tá dodej, beiliegend. Žer. — komu. Ze všech zemí králi p-cích. Bart. 306. — P. = příhodný, příslušný. Na každém p-tém místě. Pož. 91. Čas p-tý je tomu silný, kdo je v práci pilný. Tč. — komu. Název celému kmenu p-tý. Šf. Strž. II. 345. — P. = příležitostný. O básních p-tých vz Bačk. Písm I. 47.