Příliš
Příliš (zastr. přeliš), od lih, strsl. l?h?, nimius. Kt. P., příp. -ij?s, jíž tvoří se kom- parativ. Liš, liše jest kompar. strsl. lih?. Mkl. B. 322., 325. Vz Přeliš, Přelich. P. = nad míru, tuze, nad to, zu, zu sehr, gar zu, allzu. V. To jest příliš. D. To jest p. a přes potřebu. V. Co p., to p.; Co p., to mnoho. Co p., nezdravo. Co mnoho, to p. V. Co vhod, to dobro, co p., nezdravo. C. Co mnoho, to mnoho, co příliš, to příliš. Lb. Příliš tě to na nás. Prov., Ros. — Se slovesy. P. si počíná. Jde to příliš do peněz, na peníze, do měšce, na měšec. D. Něco p. oslaviti, kořeniti, Us., obtížiti. V. Rohy mu v čas štěstí p. rostou. Prov. Chtivého koně nemáš p. hnáti. — S adjektivy. P. bedlivý, stydlivý, lakomý, bázlivý, V., tučný, veliký, D., malý. Kram. Varuj se p. zdravých krmi, dobrých lidí a velikého štěstí. Prov. Chladného jest žaludku příliš. Prov. Máš p. dlouhý jazyk (o mlsném). Us. — Pozn. P. pojí se s po- sitivem, v lat. stává nimis s positivem, nebo komparativ: p. veliký — major. Proelium atrocius — bitva príliš krutá. — S příslovci. P. draho, spěšně a kvapně, V., daleko. D. Ani p. mnoho, ani p. málo. V. P. mnoho mluví, ale málo škodí. Prov. P. mnoho na- ložiti (přetížiti). V. P. náramné svou cení. Prov. P. mnoho ani vůz nesnese. Prov., Č. — Až p., Har., přes p. V. To jest přes p. D. Nad p.