Přiložiti
Přiložiti, lož, lože (íc), il, en, ení; při- klásti (zastr. přikladu), kladl, den, eni; při- kládati (přiložovati) — k něčemu klásti, klada připojiti, an-, beilegen, dazu o. auf etwas legen, ansetzen, beischliessen ;: přikryti, zu, nachlegen, hinzufügen; p. se = přiblížiti se, připojiti se, sich an etwas hängen, ihm nahen. Jg. — abs. Čím se víc přikládá, tím více hoří. Č. Už nepřikládej. Dch. — co : teplé víno, D., obkladky, Us., ruku (= pracovati), D., pečeť, Boč., ostruhy, L., pilník (lepšiti něco, zdokonalovati), V., ručnici. Po- slední ruku přiložiti. Bern. — čeho. Boha vzývej, sám ruky (ruku Jg.) přikládej. Č., Brt. S. §. 76. 5. Katolickému náboženství víry přikládáme, šp. m.: víru (všecku). Brt. P-dá si božských vlastností šp. m.: božské vlast- nosti. Brt. — co kam (nač, do čeho). P. do kamen. Dch. P. šat na bolavé místo. Byl. P. dříví na oheň, D., masť na ránu, Us., kuši na ořech (natáhnouti), V., šat na bolesť. Lk. — co komu, čemu. Jimžto neroďte srdce přiložiti. Dal. Já mu p-žím (přitížím). Us. Nechtěl tomu víry přiložiti. Sych. Při- ložil mu také polínko = přitížil mu. Ft. — co kam k čemu (komu). P. železo k magnetu, ruku k srdci, Jel., víru k ně- čemu, Jel, Háj., Apol., péči k něčemu. Jel. P. mysl k učení; pilnosť, bedlivosť, práci k něčemu, V., pečeť k listu, Boč., ručnici k líci. Us. Přibývá-li zbožie komu, nepři- kládej srdce k tomu. Smil v. 1810. P-žil jsem k němu svú pečeť. Půh. II. 81., I. 311. Vinu k někomu p. pro nepřiezeň. St. skl. P. kužel k přeslici. Kom. Mysl svou a pe- čování k zemským věcem p. Kom. Prax. 410. P. k sobě ženu, muže. Ms. pr. pr., Lk. P. nůž někomu k hrdlu. D. Dle uvedených příkladů také : p. ruce (rukou) k dílu. k práci, ač tato trase za germanismus se pokládá ; ale touž frasi měli i Římané : extremam v. summam manum imponere alicui rei v. in aliqua re (Virg. Aen. 7. 573., Sen. Ep. 12. 4., Quint. I, prooem. 4). Cf. Manus extrema necedit operi. Cie. Brut. 33. 126. Vz také Přikročiti k dílu. V. Ovšem říkáme také; dáti se do díla, do práce, míti se k dílu, ku práci. Z též příčiny kára se frase: víru k něčemu p. Ale ef. též v přeneseném smyslu: Péči k něčemu přiložiti. Chč. 451. a ostatní podobné předcházející věty. Ovšem říkáme také: něčemu uvěřiti, povoliti, při- svědčiti, místo dáti atd. Mladček k tomu mysli nepřiložil. BO. Nepřiložili jeho k hro- bom králóv. BO. — se v čem s kým. Pli se v manželství s ženami cizokrajnými. BO. — co čím: kamenem pohřbeného p. í při- kryti). Kom. — co jak. Tu lason nábožným obličejem přiloživ ruku na obraz slíbil. Troj. 44. — co proti komu. P-žil jsem k němu svú pečeť proti Janovi. Půh. II 81., 127.— oč. Zima-li o sv. Kateřinu, přilož o peřinu. Er. P. 94. — co v čem. Co se v koupi při- loží (přídavek). — se k čemu, ke komu —- přiblížiti se, připojiti se. I nebudúť se moci přiložiti k tobě bez škody nepřátelé. Ms. (Mus.).