Přimluviti se čemu
Přimluviti se čemu. Přimlúvajž se ktož chce kterému (vodě n. vínu). Výb. I. 928. Přimluv se Kristu pánu. Brt. N. p. 589. — se k čemu. Vrať se duše, vrať se se mnú, p-vím se k mému synu. Sš. P. 25. K něčemu se p. Hr. rk. 403., Mus. 1880. 499. (citat z r. 1532.), Št. R. 72. b., Krnd. 122. Psal mi, bych se k vám (u vás) p-vil. Arch. VII. 403. Chciť se k vaší řeči p. Výb. II 289. — kde (komu jak). Učinil psaní, v němž obšírně jim přimlouval, aby .... Mus. 1880. 456. Ať se p-ví (Ludmila) před Bohem. Výb. II. 239. — komu z čeho. Náhle nemluv proti Bohu, ani jemu z toho pacholka přimlúvaj (domlouvej). GR. (Mus. 1862. 379.).