Přinmožiti
Přinmožiti, il, en, ení; přimnožovati, vermehren. V. — čeho komu (čím). Tím truchlivým návěštím tesknosti mi přimnožili. Sych. Žalosť a hněv jemu síly p-žovaly. Troj. 351. Tužby i tesknosti sobě p-ží. Troj. 357. Nebudu p-žovati svárů. Kos. Ol. I. 253. Ale i sama uznalosť a vděčnost jeho p-žila Kristu strastí a dolehlivostí. Sš. J. 85. P-žil jsem jim platu o dva krejcary více. Us. Tč. — se proč jak. Ježto se p-žily (hříchy) pro zhašení lásky nad míru. Chč. 453. — co. Vz Přibrati, Při-.