Případný
Případný; -den, dna, o. —P., náhodilý, náhodný, ohngefähr sich zutragend, sich ereignend. P. věc, štěstí, svátkové, V., uži- tek. Martim. — v čem. Protivnosti v životě lidském případné. Puch. — P., nepodstatný, vedlejší, zufällig. P. věc jest těla krása. Jel. V p. věcech. V. P. příjmy. J. tr. Co pak titulóv p-dných dotýče. Vš. 373. P. věc ná- sleduje počátku svého (accessorium sequitur suum principale). Pr. Vz Rb. str. 271. Než jestliže by se co trefilo p-ného. Zř. F. I. —P., příležitý, příhodný, füglich, bequem, gelegen, entsprechend, schicklich, angemessen. V. P. lékařství, Kom., slova. Cyr. Z důležitých a p-dných příčin něco přijati. Jdn. 194. Na jiné p-dné otázky dříve odpověděti. Sš. L 16. — k čemu. Historie života vladaře Archelaa jest nad míru p-dna k naší parabole. Sš. L. 182. Jména k věcem případná. Br. Víno k obve- selování smutných případné. Kom. P. k okol- nostem, k věcem. Nz. Melodie neb nota k věci a k metru p-dná. Kom. Ryba hlavu velikou mající těla k tomu p-dného. Ler. — čemu. Smysl textu nejpřípadnější jest ten. Br. Rytba n. řezba slohu p-ná, stilvolle Skulptur. Dch. — nač. Na povahu lidskou je p-dna (mravnosť). Kos. Ol. I. 234.