Přípěv, u, m
Přípěv, u, m., připění, das Mitsingen, rus. K intradě trub a bubnů strhl se checht jako p. od veškerého herectva. Div. z ochot. 102. — P., verš ze žalmu, který se pěje před jiným žalmem, Heym., die Antiphone, ein Spruch, der an der Spitze und dem Ende des Psalmes steht und von einem einzelnen Sänger intonirt wird. Hý. — P., zpěv, das Lied, der Gesang. Krok. II. 469. — P , der Refrain. Zk. Vz Přízpěv.