Připodobiti
Připodobiti, il, en, ení; připodobniti, il, ěn, ční; připodobati, připodobnati (Št.), při- podobněti, ěl, ěn, ění; připodobívati, připo- dobnávati, připodobovati, připodobňovati — podobným k něčemu činiti, etwas ähnlich o. gleich machen; přirovnati, vergleichen. Jg. — co, koho ke komu, k čemu. Ke komu mne připodobníte? Br., V. Připodobnil ho k opici. Ros. Připodobňuje se (srovnává se) král spanilému, krásnému stromu. V. — Št.. Sych., Pass., Plk. — se ke komu v čem. Abychom se v životě našem k synu božímu připodobňovali. V. — koho, se komu, čemu. Nepřipodobňujte . se světu tomuto. Br. Jednota církve s Kristem připodobňuje se jednotě, jež mezi otcem a jím bytuje. Sš. Sk. 32. Spása v Kristu připodobňuje se východu slunka, Sš. L. 30. — V., Šych., Kram., Měst. bož., Koll. — čím (kde).Již samou duší jemu se připodobňuje. Byl. Člo- věk obrozený připodobuje se životem svým a všemi snahami svými Kristu. Sš. I. 70. Církev vinnicí připodobňuje se na mnohých místech písem svatých. Kom. Srbové řečí svou nám se poněkud připodobňují. Kn.