Přípověď
Přípověď, i, f., připovědění, slib, die Zu- sage, Verheissung, Gelobung, das Verspre- chen, Jawort, Angelöbniss. Jg. P. jest nějak zevnitřně projevená vůle někomu něčím se zavázati, co tento přijal. Pkt. P-di boží na židech se vyplňuji z částky a druhdy větši měrou vyplnění dojdou ; Tím dějem vypl- něna p. Kristova, jíž apoštolům ducha sva- tého seslati přislíbil. Šš. 1. 42., Sk. 17. Císař k jmenované (české) koruně p. jistou činil a na ni se potahoval. Skl. IV. 194. K své p-vědi státi; v p-di nestáti; p. držeti, vy- konati, naplniti, plniti ; po své p-di nejíti, od p-di ustraniti. V. P. rušiti, D., učiniti; Ros., v něčí p. se důvěřovati. Sych. P. spra- vedlivý dluh. G, Pk. Dobrovolná p. spra- vedlivý dluh. V Kunv. Msk. P-di a slibu svému zadosti učiniti. Er. Mámí nás jalovými p-ďmi; dělá nám laskominy sladkými p-ďmi. Sych. P. proti dobrým mravům nečelící. Er. — P. k stavu manželskému, námluvy, za- snoubení, das Eheverlobniss. V. Mají spolu p. Ros. Porušiti osobu ženskou pod p-di manželství, unter Zusage der Ehe; svésti osobu za p-dí manželství. J. tr. — P., po- volení, der Zuspruch, die Erklärung. Solf. — P. pľúcni, a) připovědění, slíbení před prá- vem, das gerichtliche Versprechen. P. s při- povídajícím neumírá. Kb. — b) Přihlášení-se k statku, na nějž kdo právo má. Die An- meldung eines Rechtsanspruches vor Gericht. P. jest ohlášení-se před právem k statku n. věcem pod týmž právem zastiženým po osobě zemřelé aneb od práva odešlé. P. na statky lidské (obstavení statku). Pr. Panna Kateřina a panna Dorota připovídají se k statku ne- božce Janovského strýce vlastního a nedíl- ného. 1483. Měl-liby upustiti od žaloby a p-di své, kterouž učinil k osobě n. statku spoludruha svého (Anspruch). Skl. IV. 197. On učinil p. na jeho statek, na jeho osobu Ros. — Vz S. N., Gl. 274, Rb.271. - P., přijetí za mistra neb za tovaryše, Freispre- chung, f. Plk.