Připověděti
Připověděti, (připovědíti), povím, věz, děl, děn, ění, novější: vězen, ení; připovídati — slíbiti, versprechen, geloben, zusagen, ver- heissen;prohlásiti, erklären ;předvolati, vor- rufen, citiren; nároky činiti, Ansprüche er- heben ; domlouvati, zureden. —- abs. Připo- věditi a nesplniti. V. Připověděť jest pan- sky, ale dáť jest sedlsky. Us. Ba připovíť to dovedu. Dh. 119. — co. Což kdo připověděl, to zdržeti. V. P. učeníka (aufdingen). J. tr. Když prase připovědí, jíti po ně s pytlem (= ber, když dávají). Prov. Co mluvíš a připovíš, to také čiň. Rb. co, se komu, čemu (čím). Co slovy připovíš, skutkem to vyplň. Rb. Že mu také připijeme, to mu připovím. Er. P. 404. Co komu slovem p-víš., to skutkem v pravdě vykonati hleď. lib. Připovídati někomu = zureden, ermahnen. Na. Ostrav. Tč. Že věci ty jim ode dávna připovědíny byly. Sš. Sk. 30. P. něco ně- komu rukou dáním. Ros. P. svou dceru, D., manželství, důstojenství, dary, V., službu. Pr. Už se jinému připověděla (slovo dala). Us. Připověděl se té smlouvě. Br. — koho čím. Císař Svatopluka českým knězem při- pověděl (prohlásil). Dal. — koho kam: učedlníka do řemesla připovídati. Zlob. —- co za koho (na místě jeho): za císaře. Žer. Sn. 79. — koho za co : za mistra, tovaryše, učedlníka (prohlásiti). Us. na Mor. a Slov. — co nač. To na duši svou a víru svou připovídáme. Vrat. 171. — koho, se komu k čemu. P.koho k soudu (předvolati). Ms. pr. cís. — Št. Dnes i ty připověděls se k Hospodinu (přislíbil). Br. P. se k něčemu, k statku = přihlásiti se. Vš., J. tr. Ke kra- deným věcem se p. (za své je prohlásiti), Brikc. P. se k přísaze, den Eid anmelden. J. tr. P. se k něčemu — domáhati se čeho, nároky činiti. Mrk. Připovíidali se sami k těm vinohraduom; Alšík též k tomu domu se p-děl; Já jsem se k svému dědictví neodev- zdanému p-děl a držím se toho jak svého vlastnieho ; A ten kuoň ona zastala a k němu se p-děla (Anspruch erheben); K tomu se připovídám k tomu právo maje po otci svém; Žádný se na ten podsedek netáhl ani se k němu připovídal. NB. Tč. — k čemu kde proč Pro ten dluh Evčin muž k svému domu v Strážnici Alšíka právem p-děl; Muž její Alšíka k svému domu pro ten dluh svrchupsaný připovídal a Alšík podlé jeho připovídánie na ten duom odpovědné dával; Před Horným a konšely něco k něčemu p. NB. Tč. — se = slíbiti se, sich versprechen, verloben; prohlásiti se, sich wozu melden. Nepřijde dnes k obědu, jinde se připověděl. Us. — se nač. Připověděl se na jeho statek, na jeho osobu, na jeho peníze (— přihlásil se o to). Ros. — s inft. O všem vás zpraviti připovídám. Sych. Připověděl jí muže jejího vydati. V. Připověděl přijíti na pomoc. Br. Kteroužto summu p-děl mu na hotových penězích pod vším svým statkem se zavá- záním zase navrátiti. Bdž. 30. — že. Při- pověděl, že vás o všem zpraví. Us. Já sem mu dycky připovídal (domlouval), že to nemá dělati a přec. Na Ostrav. Tč. — adv. Svatě někomu něco p. V. — Pozn. Užívání slova tohoto ve smyslu: slíbiti přislíbiti, ač jinak dobře doložené, kárá Ht. v Brs. 163. do- poručuje slíbiti a přislíbiti. Cf. Přiřeknouti.