Připustiti
Připustiti. — abs. Nechtěl p. Šml. — co. Výraz ten připouští různý výklad. Us. — co k čemu (kam, jak). To vše k uvážení vašemu p-štím. Wtr. exc. P. do- bytče k trhu. Us. Pdl. P. někoho k hlaso- váni, ke zkoušce, Lpř., k slibu (klášter- nímu). Mus. Abychom dobrodiní jeho pravou věrou k sobě připouštěj. Pož. 40. Nepři- púštěj hněvu k srdci. Št. Kn. š. 161. — čeho. I toho p-stím. Šf. Strž. I. 527. Obyč. p. co. — si co kdy. Ani ve snu (snách) jsem si to nikdy nep-la. Sá — s inft. Se obřezati p-stil pro rozličnú věc. Pass. Vz Přepustiti.