Přirčení, přiřčení
Přirčení, přiřčení, n., přislíbení, při- povědění, das Versprechen, Angelöbniss, die Zusage, Verheissung. P. nedržeti. Br., p. splniti, p. svému dosti činiti; k svému p. nestáti. V. Stalo se to p. v náhle u přítom- nosti krále a pečetím utvrzeno. Let. 107. P. něčí vzíti. Tov. 6. — Pal. IV. 2. 424. — P., přisouzení, přísudek. D. P. dědictví, trestu. Plk. — Cf. Přiřeknouti.