Přisáhati
Přisáhati, přisahati; přisáhnouti, přisa- hnouti, hnul, utí; přisíci (zastr. přisieci, pří- sahu, přisiehu), přisáhl (zastr. přisehl), sažen (zastr. sežen), ení; přisahovati = k něčemu sáhati, zulangen. Když jiní jedli, také jsem přisáhl. Ros. — P., jménem božím se zaříkati, Boha k dotvrzení slov svých za svědka bráti, schwören. — abs. P. jest Boha neb stvořenie jeho na svědectvie vzieti. Hus. I. 93. Dluž- ník, věřiteli od polu se znaje a polovici po- píraje, má přisíci. Brikc. Kdo p. nechce, při ztratí. Tři mají přisíci a čtyři mají věrovati. Půh. 11. 229.—jak. Trojanští a Řekové p-li podlé roty jim vydané. Troj. 442. Má p. na kříži s kleskú; Pro těch 20 mark gr. jmá jí p. s kleskú; P. bez klesky. Půh. I. 201., 205., 314. A tak, ktož p-há k svému úmyslu a ne k úmyslu toho, jemuž p-há, dva hřiechy učinie. Hus. I. 94. Tu má na- před puovod vedlé práva p. Zř. F. 1. C. 34. — komu (pod čím, jak). P. Bohu. V. Pří- sahal jim pod vším božstvím. Biancof. 95. P-hám pod svým svědomím. M. J. z Pr. 12. — (se) skrze koho: skrze Boha p. V., Br. Přisahám skrze Herkuleše. Jel. Přisah se skrze svaté. Jel. Proto že Bóh nižádného neměl, skrze něhož by přisáhl, přisáhl jest skrzě sám sě; Aby nižádný přisáhl hlasitě, jedné aby řekl: Skrzě Boha přisahám; Při- sahá, skrzě koho p. nemá; Skrzě stvořitele p. a ne skrzě stvořenie; Lidé skrze větčieho nad sebú přisahají. Hus. I. 93., 94., 95., 104., 193. — k čemu: k boji. Ms. pr. pr. P. k čemu. Kom. K svému dědictví. J. tr. K udaným okolnostem. Řd. P. k pravení pravdy. CJB. Kterak mají p. k svědomí páni a vládykové, das Zeugniss beschwören. Zř. F. I. S. 20. — na čem. Leč mu přisahnu na svatých; na tom přisahám. Ms. pr. pr. P. na evangeliu. Zříz. Ferd. P. na křivdě. St. skl. Na tom bych mohl přisieci. Žk. 343. Úřad ten jemu to praví, a druhdy na tom přisahá. Hus. 1. 422. Je sě na tom přisahati. Dal. 72. Já N... na tom přisahám. Tov. k. 115. A přisahají na tom mému Bohu. Kat. 2962. P-hám na tom pánu Bohu. Tov. 39. Poče p. na Boze. St. skl. IV. 178. Ti mají přiséci bez klesky na kříži; Moji lidé p-li na božích mukách. Půh. I. 216., II. 494. Přisahám na božiem těle; P-há každý na křtu skrze duchovnieho otce n. matku; Brání Kristus marně přisahati na stvoření rozumném, du- chovniem i tělestném; Přisahati na stvořeních neb skrzě stvořenie neslušíc; P-jí lidé na kříži, na čtení, na slunci a jiných věcech; Ktož p-há na stvoření, p-há i na stvořiteli. Hus. I. 94., 100., 103., 104. Přisahá na něm a na všem na tom. M. Na tom p-hám. že mi jest to známo a vědomo, že tento v tomto práv jest; Já Jiřík na tom p-hám; Já N. na tom p-hám, že chci věren a poddán býti nejjasnějšímu . . . Tov. 68., 45., 24. Na tom p-hám, že Petr z Rudy drží bezpravně dě- diny Janovy z Blata. O. z D. — J. tr., Aesop. — při kom: při živém boze. Ms. pr. pr. — za co. Mohu za to přisíci, což se stalo. Ms. pr. pr. P. za vraždu. Br. P. za pravdi- vosť svého udání, za svou škodu, J. tr., za obsah listiny. Řd. Smí-li za to přiséci, že jsú jeho herynci byli; Za to jemu p-li i věro- vali. Půh. I. 207., 261. A za to bych mohl přisíci, že jinak nenie. NB. Tč. Pakliby z čeho jiného viniti chtěl, nemají toho jemu přisuzo- vati ani za to dáti přisahati; Když puovod přisahne, chce-li pohnaný, zač puovod při- sahal, jemu to dáti, můž dobře. Zř. F. I. J. 8., C. 34. Za vraždu (wegen) kdož přisahá; Nemá býti konšelem, ktož lidem za peníze (für Geld) p-há, jsa vinen. Sob. 10. — Alx. 1101., J. tr. — z čeho. Ale bylo-liby pra- vejšie, aby póvod přisáhl napřed z své škody, tehdy právo bylo by otpoviedači otpřisieci sě. Kn. rož. 69. ----- na co. Na vlas boží neb na hlavu boží přisáhl neb jiným obyčejem; Neroďte p-ti ani na nebe, ani na zemi, ani skrzě kterúkolivěk jinú příčinu; Ktož p-há na chrámu božiem, přisahá na něm i na tom, co přebývá v něm, a ktož p-há na nebe, p-há na trón boží a na tom, jenž sedí na něm. Hus. 1. 103., 104. Člověk by na to přisahal. D. P. na ústavu. J. tr. P. na prapor, na články vojenské. J. tr. P. na své svě- domí. M. J. z Pr. 13. P. někomu na něco. Arch I. 58., 65. — Pozn. P. na něco, více u neživotných. — kým, čím: Bohem, hlavou, nebem, evangeliem, kříženi, ostatky jmény světců. Sš. Mt. 83. Znamenie přísah, jimiž lidé p-jí. Hus. I. 94. P. svú rukú, persön- lich. Kn. rož. 72. — Vz Brt., S. §. 125. — v kom, v čem: Jednakrát přísahal jsem v svatém mém (m.: svém). Ž. k. 88. — Br. — u koho, u čeho: u děla, u praporu. Tato vazba jest špatna; ale dobře říkáme: p. u děla (kde) na prapor. Brs. 150. — co (komu), u abstraktních jmen. Tč. Na lež p-ti = věděti, že to lež a přece p-ti; lež p-ti = p-ti křivě a jest tolik co nepravou přísahu přísahati. Cf. Přisežení. Tč. Ten křivě p-há, kterýž lež p-há úmyslem zklamati chtě; také ten křivě p-há, kterýž mně (přechod. slovesa mníti) lež pravdu p-há; A někdy i nechtě křivdu p-há mně (od mníti) pravdu, což p-há; Vie, že křivdu přisiehne; Křivdu přisáhnúti veliký hřiech jest; A jiná přísaha jest slibovánie, jíž kto p-há pravdu budúci, to jest, jenž má býti, ač ve čas nenie (vz Přísaha); Při- sahá-li kto lež, to proti pravdě; Pravda jest co p-há. Zlé jest přisáhl a zlé činí, co nemá činiti. Hus. 1. 95., 96., 97., 98., 99., 106. To, co nedrží, přisáhal. Us. Tč. Přísahu někomu p-ti. Bibl., Vš. 69. Z nich všeliký opustiv otce, matku, vzav na se kříž a odřekrmv se statku korouhvi Krista věrnosť p-hal. Jab. P-hám pánu Bohu, všem svatým. Kol. 25. P-hám Bohu, matce boží a všem svatým na tomto sv. čtení, že . . . Zř. F. 1. B. 8., 20. Ti včilejší pacholci, Sto ďáblů v nich sedí, Jednej lásku přisáhá, A na druhú hledí. Slez. Tč. P. přísež. BO. — proč. Přisahali sú pro po- tvrzenie pravdy, V súdech lidských p-hají svědkové pro pravdy v súdu ohlášenie; Pro přiezeň p-hají, aby jie potvrdili; Druhé (po drahé) p-hají pro poddánie, jako všichni nižší p-jí svým vyšším. Hus. I. 99., 100. Aby rozsúdil v rozum, aby nepřisahal i pravdy jediné pro připuzenie a pro užitečné. Hus. I. 99. — kde. Cos má milá udělala, žes při oltáři před božskou tváří přisahala. Er. P. 304., Sš. Mor. p. 798. V súdech lidských p-hají svědkové pro pravdy v súdu ohlá- senie; V duchovniem súdu přisaháta obě straně. Hus. I. 99., 100: — v co. Nepři- siehneš křivě ve jméno mé. Hus. I. 106. — o čem. Přisáhneš-li o té věci, o niž mní. Hus. I. 96. — co proti čemu. Přisiehne-li kto co proti vieře neb proti lásce. Hus. 1. 105. — aby. Jíti před krále a přisáhnúti, aby jemu i zemi byli věrni; Tak jest při- sáhl Josef Jakubovi, aby z synovské přiezni po smrti nepochoval ho v Egyptě. Hus. I.100. — s inft. Kterouž jsi přisáhl dáti otcům jejich. Br. — že. P-hal, že to udělá. Us. — Kom., Br. — s adv. Bůh, kdo křivě při- sáhne, před rokem na soud táhne. C. Lépe všeho postrádati, nežli křivě přisahati. Slez. Tč. P. křivě, neprávě. V. P. všetečně, lehce, marně, neopatrné. Hus. I. 98., 105. P. křivě, jest lháti s přidáním přísahy. Hus. I. 95. — se. Ako si sa přisahal (= zapřisahal). Pís. sl. Ztratila sa na salášu slanina, Ukazali na našeho Martina; Martin sa jim přisambohu přisjáhal, Že on na slaninu ani nesjáhal. Na Slovácku. Tč. — se čeho. Já sem se toho p-hal (== přisahal jsem na to). Na Ostrav. Tč.