Přiseděti
Přiseděti, ěl, zení, na Slov. dění; fut. budu p.; přisedati. — P., blízko seděti, nahe, dabeisitzen, beisitzen; sousedem býti, stý- kati se, angriinzen, nahe wohnen; náležeti k čemu, anhängen, dazu gehören. Jg. Blízko přísedící. V. — komu, čemu. Ty země blíže Cheruskům přiseděly. V. Města Římu přísedící. Plk. Kterýmžto dvěma věcem (šle- chetnosti a pokoře) přisedí — příjemnost' v jednání věcí obecných (náleží, lpí). Jel. Veleknězi s úřadu složení radě vysoké (vele- radě) přisedali ; Trůnu božímu přisedí. Sš. 8k. 4ö., J. 12. Ač jej (vládyku) zastúpi v Pražšcě, tehda, požeň komorník sám a opět trhem, kterémuž najblíže s ženú v ty časy přisedí. Kn. rož. 17. A Pražané též mají činiti a vysiati majíc srozumění s hejt- many kraje kouřimského aneb slánského, poněvadž ty dva kraje Praze přisedí. Fř. F. I. — k čemu. Lidé, kteří nejblíže k těm dě- dinám přisedí. Zříz. Ferd. Kohož pohoní, ježto k tomu právu nepřísedí, nemá odpoví- dati žádnému zde. Půh. II. öö. P. k právu, zur Gerichtsbarkeit gehören. Plk. Nepohonil mé trhy v těch miestech, k nimž přísezu. Kn. rož. 19. Ktožby koli člověka zabil, ten vražedlník z toho mordu aneb z hlavy na svém právě neb soudu, ku kterémuž příleží a přisedí, a ne na jiném naříkán a viněn býti má. Vl. zř. 433. — kde. Protože v jiném právě přisedí (ansässig ist). Sob. 83. Velké škody z povodně se staly těm, kteří blíže vod přiseděli. V.