Přísežník
Přísežník, a, m. = přísežný. Jest křivý přísežník, neb jest třikrát přisahal. Slovúť konšelé p-ci neb přísežní od přísahy, aby spravedlnost zachovali. Ms. pr. hor. Ktož lež svědčí na kameni neb skrzě kámen, ten jest křivý p.; Má ho za křivého p-ka; V každé přísaze Boha k svědectví volá p-ník. Hus. I. 91., 102., 104. Křivý p. BO. — P., spiklý, der Verschworene. Jir., Kat. 64.