Přiskočiti
Přiskočiti, il, en, ení; přiskákati, skákám a skáči; přiskakovati = skokem přibyti, při- běhnouti, zu-, herbei-, hinzuspringen; při- pláceti, aufschlagen. Jg. — abs. Cena při- skakuje n. padá. Kom. — ke komu. V., Výb. II. 51. — čeho komu. Tomu trému ceny přiskakuje. V. — čemu kde. Když obilí v trhu přiskakuje. V. — na čem. Na obilí přiskočilo. Kram. 1 na spravedlnosti hrubě p-lo. Jg. — kdy. Já sem mu p-čil v té so- botě. Na Ostrav. Tč. — kam. A když v to a k tomu tito svědkové přiskočichu, roz- vazujíce je, traten dazwischen. NB. Tč. — čeho vedlé čeho. Ceny vedlé hojnosti roku buďto přiskakuje aneb spadá. V. — komu nač: na pomoc. Šm.