PříslušnostPříslušnost, i, f.,
slušnost, náležitost, přiměřenost, die Anständigkeit, Zuständig- keit, Grehörigkeit, Angemessenheit, Zweck- mässigkeit, Schicklichkeit, Art, der Anstand. V. —
P. =
příslušenství, das Zugehör. Máť žalobce opatrn býti, aby věci požádal se vší její p-stí. CJB. 387. Se všemi vsmi a toho zboží a městečka p-stmi. Tov. 162
. Služné s p-stmi, sammt Accidentien. Dch. —
P., die Zuständigkeit, Kompetenz. P. obecní, vz S. N. P. soudní, die Gerichtskompetenz. P. k obci, die Gemeindeangehörigkeit; Spor o soudní p., Kompetenzkonflikt. Zákon o soudní p-sti, das Kompetenzgesetz; Právní dobrodiní p-sti, die Rechtswohlthat der Kom- petenz J. tr.