Přispořiti
Přispořiti, il, en, ení; přispářeti, el, en, ení; přispořovati = přičiniti, přivětšiti, při- množiti, vermehren, vergrössern, ersparen. Jg. Tak se tvé zbožie přispoří. Smil v. 1202. — co. P. číslo bojovníkové =— rozmnožiti. BO. Pomenšiti miery a p. váhu (imminuere — augere). BO. — co k čemu. K prvním hří- chům přispořil nové. Ben. — čeho (k čemu.) Pros Boha, aby mu trpělivosti přispořil. P. statečku, hříchů. V. Přispáří nám víra od- platy. Št. Hněv mu síly přispořoval (roz- množoval). Sych. Račiž zlosti umenšiti a do- broty p. Výb. I. 329. Který chudý člověk není pln naděje a pln touhy statečku sobě přispořiti. Sš. Ĺ. 177. P-ří ran tvých (augebit). BO. — Ros., Leg., Jel., Lom., Reš., Pass., Br. — čemu (čím). Rozkoši přispářeli. BO. Hněvu počatému slovy jest přispářela (jej množila). BN. — čeho kde. Proto Bůh té krásy na ní přispořil (rozmnožil). Ben. V. — čeho jak. Nám jen své milosti přispářej v hojnosti. Ros. Bůh nám zdraví s hojným požehnáním přispoří. Sněm 1608. Jakým způsobem by jím Bůh udatnosti a nechvelosti p. měl. Sš. Sk. 51. — komu čeho. Ježíši dobrý, přispoř nám té víry, skrze niž . . . ZN., Kanc. V tu hodinu p-řil jí Hospodin hustoty vlasuov. Pass. 153. Neb jednostajné chudým i bohatým práva domáhám a ne- dlení hodným důmyslem p-řuje súdci moci důstojenství. CJB. 287. — co čím: šetřením. Us.