Přistati
Přistati, stanu, stal, ání; přistávati = k někomu stanouti, postaviti se, zu einem hintreten, hinkommen, sich hinstellen; při- byti, přijíti, připlaviti se, ankommen, an- langen, anlanden; dostati se kam, oddati se čemu, sich einer Sache ergeben, wohin kom- men; přivoliti, einwilligen, zufrieden sein, beitreten; státi se, widerfahren, geschehen, einem begegnen, sich ergeben; hoditi se, přiléhati, anliegen, passen, sich schicken; slušeti, sich geziemen, sich schicken; po- moci, beistehen, helfen. Jg. — abs. Čas, ho- dina přistávala (blížila se). L. — (s kým, s čím) k čemu. P. s lodí k břehu (připlaviti se). V. P. k vojně (vojákem se státi), Bern., k něčí dceři (přiženiti se). Plk. P. ke komu = postaviti se. Bern. S ním přistal jeho druh. Ráj. P. k pánu (== do služby). Bern. A aj anjel Páně přistal k němu (k Petrovi). Sš. Sk. 140. Přistanuli jsme k přístavu ko- rábnému. ZN. Věděl, že vojsko přistává k jich krajům. BO. Přistaň k tomu (přivol). Plk. — kam, nač. P. na přistavidlo, Troj., na břeh. D. Já na to nepřistanu (nesvolím). Bern. Den ten přistane na člověka znena- dála. Sš. L. 195. — na čem. Čo mi dáte, na tom přistanem. Poh. 363. — k čemu čím: k břehu lodími. Háj. — kde: u vlasti, Troj., v zemi. Kram. Loďstvo v té úžině přistalo. Sych. Protož razi u sedláka při- stati v dobrej dědině. Žk. 431. — komu. Kabát mu dobře přistane (přiléhá). Plk., Koll. Přistaňte mně (pomozte mi). Bern. — kam: do služby, Bern., mezi vojáky. Plk. — s inft. Pěkně ti přistane lháti (sluší). Šf. — Přistati si, šp. m.: přivstati si.