PřistátiPřistáti, stojím
, stál
, ání;
přistávati = při něčem státi, beistehen
, dabeistehen;
s po-
nětím pomoci, beistehen (um
zu helfen);
slu-
šeti, sich geziemen, sich schicken, anstehen. Jg. — a
bs. Smrť vždycky přístojí (jest na blízku). Jel. —
komu. Pravda tobě přístojí (při tobě stojí). Br. Moc soudná Pánu pří- stojí a příleží proto, poněvadž synem člo- věčím
jest. Sš. J. 90. Manželka tvá s jinými přístojí tvé pravici. Kom. Anděl přístojící jemu. Br. Co komu přístojí (sluší), nech se tím strojí. L
. —
komu proti komu: Vdo- vám proti mocným p. (pomoci). V. —
na koho (slušeti). Na něho to přístojí. L. —
k čemu. Jenžto přístojí ku pravici chudého. Ps. ms. —
s inft. Nepřístojí tobě ptáti se o to. Jg.