Přistáti
Přistáti. Pristal = svolil. Phľd. XII. 696. — na čem. Keď nemáš, pristaň na chuti. Ib. 1894. 313. — nač. Na to nepristanem (k tomu nesvolíme). Ib. 1892. 331. — komu. Klobúk by mu. nepristal (nepřilehl, neslušel a p.). Ib. 1893. 642. (1895. 359.).