Přístavka
Přístavka = přiženění. Na p-vky ísť. Phľd. III. 3. 253. Vz Přistač (dod.) — P. = apposice. P. = přívlastek jakoby titul vedlé podmětu nebo vůbec podle podstatného jména. Alexander, král macedonský, zemřel v mladém věku. Vz Věta v S. N. (Gb.). Druh přívlastku souřadného jest p. Jest to jméno podstatné, opatřené opět svým pří- vlastkem a položené za jménem podstatným nebo zájmenem, k němuž patří: Doubravka, dcera Boleslavova, provdala se za Mečislava, kníže polské. Svatopluk, král moravský, od sv. Cyrilla víře křesťanské byl naučen. Hannibal, vítěz nad Římany. Ty pane nás! Gb. Ml. II. 25. P. = zevrubnější vysvětlení substantiva substantivem přistaveným. Žnbo- vřesky, vesnice u Brna. Přišli do vesnice, do Žabovřesk u Brna. Tato volná p. jest vždy na druhém místě a blíží se výroku věty: Ž-ky jsou vesnice u Brna. Příklady těsnější p-ky jsou: Jan evangelista, Jan křtitel. V příkladech: učitel Vlk, námořník Samojed, Jan Novák není žádné z obou slov p-kou. Nynější jména rodinná na př. Novák, byla původně p. ke jménům křest- ním; nyní jsou p-kami nanejvýše jména křestní. Ott. 11. 545. Druhem přívlastku jsou také p-ky. Ott. II. 1003. (Attribut. Vz toto tam). P. jest přívlastek substantivní opa- třený svým přívlastkem, kterýž násle- duje za jménem určeným. V písmě odděluje se od slova určeného i od slova následují- cích čárkou. Svatopluk, král moravský, od sv. Cyrilla víře křesťanské byl naučen. Doubravka, dcera Boleslavova, vdala se za Mečislava, kníže polské. Do Selebrie, mě- stečka u moře, jsme přijeli. Brt. S. 3. vd. 16. — Udává-li substantivum přívlastkové vlastnosť nahodilou, pomíjející, pričiňuje se ku svému jménu přechodníkem jsa, jsouc, jsouce. P-vek takový slove příslovečným a lze jej rozvésti větou příslovečnou (časovou, příčinnou, podmínečnou). Sv. Jeroným, ma- lým pacholetem jsa, do Říma běžel. Kristus, jsa Bohem věčným, chtěl býti člověkem časným. Jsouce synové jedné matky milujte se vespolek (ponědadž jste). Jsa tvým pří- telem něco jiného bych ti poradil (kdybych byl). Ne: co malé pachole, co synové jedné matky, co tvůj přítel. Vz Co Brt. S. 3. vd. 17. 7.