Přistihnouti
Přistihnouti, hnul, ut, utí, hl, žen, ení; přistihovati = postihnouti, dopadnouti, an- treffen, ertappen. Jg., Vl. zř. — koho, kde. v čem: mořského loupežníka v přístavu. Sych. Někoho v krádeži. Sych. P. někoho v samém skutku. J. tr. — co. P-hne žeň mlatbu. BO. — čeho. Den dne přistiháše (den po dni míjel). BO. — při čem: při skutku. Zříz. F. I., Aesop., J. tr. — na koho. Pulk. — na čem: na krádeži. Rk. — komu. Kůň si přistihl (uhonil si přístih, nemoc na noze, jako u člověka křečná žíla), bekam den Blutspath.