Přistvořiti
Přistvořiti, il, en, ení; přistvořovati = více stvořiti, noch dazu schaffen ; přidělati, noch dazu machen; tvoře tvoru moc jistou dáti, an-, erschaffen. Jg. — komu co, čeho. Bůh všem tvorům přistvořil obzvláštní moci. Ros. Bylinkám moc hojitelnou přistvořil. Br. — koho čím = přičiniti něco pomlu- vačně. Potom o ní nic dobrého nepovědí, ale něčímť ji i přístvoří. Št. — se k čemu. Tak se k tomu jen ňáko přistvoř (dej se do toho). V Kunv. Msk.