1. Příští1.
Příští, n.,
příchod, příjezd, die Ankunft
. V. P., strsl. prišbštb z prišbstb + j?. Mkl. B. 76
. Vz Jíti (I. 638
. a.) P. m. příšestí n. přišetí. Bž
. 210. Něčího p. poždati. BO
. Nemluví pán o úspěchu a následcích p. svého, nýbrž o záměru a účelu jeho. Sš. J. 55. Tvému p. velmi se obraduje. BO. Povím mu o tvém příščí. GR. P. Páně. D. —
P., budoucnost. Hlas. Na p.
, in Hinkunft. Dch. Cf. Příščí.