1. Příští
1. Příští. Mkl. Etym. 86. P. od šet (šed) k: jíti. Šf. III. 548. — Pass. mus. 279., ML. 87. b., Šf. III. 502. O tureckém p. každý dobře věděl. Koll. Zp. II. 422. Očekávajíce p. Kolomanovo. Sf. Strž 310. Připravovali se dlouho na jeho příští. Sb. vel III. 293. Král jeho p. čekal. Výb. I. 498. Svaté Viktorie přieščí očekávajíce; Zvěstuje p. svého syna. Mnč. R. 25, 77. P. svého chotě žádajície; Ta svátosť vzácnější byla po jeho p. nežli dřieve; Až do p. Kristova. Hus III. 8., 20., 30. K jehož p. mají vstáti svými těly; Protož i lidé p. božieho v súdný den bojie se. Št. Kn. s. 15., 16. — P. = příchod, přístup, Zugang, m Přištie k jeho přiebytku bieše nesnadné. Výb. I. 1161. — P. — budoucnost. Pro p. Dch.