Přitáhnouti
Přitáhnouti (zastr. přitiehnouti, přitáh- nouti), ul, ut, utí, (zastr. přitahu), táhl, tažen, ení; přitáhati, přitahovati = k něčemu táh- nbuti, zu-, anziehen; přivolati, přilákati, zu- ziehen ; stáhnouti, zatáhnouti, ein-, zusam- menziehen; přitrhnouti, přijíti, anrücken, einziehen, einmarschiren. Jg. — co: uzel, Us., mlýnský pytlík. Vys. — (co), kam: něco k sobě. D. P. k boji. Troj. Vojsko k němu přitáhlo. Har. Kdyby více štol dě- dičných k jednomu dolu přitáhlo (přišlo). Vys. Nepřítel do země přitáhl. Har., Troj. P. pod lípu. St. skl. Ukázal, že mu snadno srdce lidská k sobě přitahovati. Sš. J. 200. — na čem: na obilí (přidražiti). J. tr. — kudy kam. Přitažechu po hoře až na naj- vyšší vrh. BO. —- (co) komu. Stolici blíže si přitáhnoti. Šm. P. mlýnu. Vys. — Jel., Tkad. — co čím: podkovu hřebíkem, Jel, loď hákem. Jg. Ženská prstem víc přitáhne, než kdo dva voly zapřálme. — kam proč. Míšenský přitáhl do země návodem těch panuov. Let. 8. — co, kam jak. Čechove k Polné brannú rukú přitáhli. Let. 189. Troj. Něco z tuha p. Šm. Někoho za vlasy p. Šm. — komu čím, s kým nač: vojskem (s voj- skem) na pomoc. Na pomoc p. Flav. — adv.: jezdecky. Us. — si co čím. Přitáhl si tím všeobecnou zášť, lépe: způsobil si tím obecnou zášť. Bs. P-hl si nemoc, lépe způ- sobil, ač čteme: Proč chcete k sobě nemoc ještě nad to všecko p. ? Žer. Cf.: Nemoc si přihnati, uhnati.