Přitáhnouti co, se
Přitáhnouti co, se. P. šroub. Us. Pdl. P. duch, attrahere spiritum. Ž. wit. 118 131. Co hmotné jest, vespolek se přitahuje. Mj. — co kam (čím kdy s kým). Dnes k večeru p-hl s celou bandou muzikantů právě před stavení. Sá. P. rouru šroubem k podložce. ZČ., Mj. P. do boje. Troj. 130 B Přitiehne tělo k božiemu králov- ství. Št. Uč. 32. a. Ježiúš krátké (dřevo) k dlúhému přitěže. Anth 1. 3. vd. XXXIII. Ďábel Adama ku pýše p-hl. Hus II 89. P. koho v zevné zlé, k své vóli, svého muže k sobě vášněmi dobrými, vše ku svému zisku. Št. Kn. š. 11., 51., 53., 101., 121. — nač: na pomoc. Troj. 115. b — s kým. Paris s lidem přitieže Troj. 120. a. — co komu. Smie sobě to človek p. (hřiechy odpouštěti)? Hus III. 219. — jak. Vojsko p-hlo po suchu. J. Lpř. — co proč. Hrů- zou mračne p-hujíc brvy. Hdk.