Přítel
Přítel. Mkl. Etym. 263., Ž. wit. 37. 12. Gt. pl. přátel, někdy též p-lů; akkus. a instr. p-ly neoprávněná novota. Gb. Ml. I. 82. Ale tento tvar jest s dostatek dobře dolo- žen. P. umění, literatury. Us. Má dobrého přátela. U Bzence na Mor. Šd. Nezaškodí i s přátelom opatrně chodiť. Slov. Tč. P-li tak prospěj, abys sobě neuškodil; Přátely tajně treskci, zjevně chval; Lépe jest po smrti své sbožie ostaviti ciziemu, než za živa chudu býti a prositi od přietele svého ; Zlato v uohni zkušujeme, ale přátely v ne- štěstí seznáváme; Věrnému příteli žádný jakkoli drahý poklad vrovnati se nemůže. Výb. 11. 648 , 649 , 945 , 1167., 1604 Kdo má přátely za mouchy, jest rozpačný, kdo za lvy, jest srdnatý. Krnd. 211. Už se mo- hou přátelé těšiti (umře). Us. Tkč. Ktož chce býti p. tohoto světa, bude nepřietel boží. Št. Kn. š. 165. Hloupý p. bývá více na škodu nežli moudrý nepřítel. Kmp. Co nejdříve se mu p-lé (zuby) rozejdou (ztratí je). Us. Dhn. Nejlepší p. ve vlastní kapse; Dokud kdo dobře hostí, má dobrých přátel dosti. Dch. Nade vše buď p. sobě. Sv. ruk. 210. Praví přátelé v štěstí se nechají zváti, v neštěstí sami přicházejí. Demetrius. Prá- tela v súžení zanechať cnosť není; Když sa sčastí zmení, i prátelov není. Slov. Tč. Najlepší priateľ je mešec; Pyteľ priateľ a kapsa strýc. Sb sl. ps. 1. 125. Přítel p-li hrad staví; Prž se nové cesty a starého přítele; P-le hledej bedlivě a najda chraň starostlivě; Boha maje dím směle: Nestojím o přítele; Schvácený kůň, nalomený luk a usmířený p. vždy jsou nejisti; P. zkušený a meč broušený v potřebách každý jest pe- něz hodný ; Musíš všem dobré přáti, chceš-li p-le získati; Sám dělej, přátel nečekej: P. jest, kdo pravdu mluví, ne kdo pochlebuje. Bž. exc. Ten je náš p., který nás před zlým varuje a k dobrému vede; Pro p-le nového nespouštěj se starého; P-le poznáš pravého, miluje-li tebe víc než co tvého; P-li přej a nepřítele nehněvej; P-li dobře činiti hleď a nepřítele na dobrou cestu veď; P-le po- znáš ve vojně a v nouzi; Upřímný p. za bratra. Hkš. exc. Bez nehod přátel nepo- znáš; V štěstí přátel na tisíce, v neštěstí jak by je vodou vypařil. Us. Brt. Blaho- slavený člověk, kdo p-ly má, svatý, kdo jich nepotřebuje. 16. stol. Wtr. Obr. 249.