Přítel
Přítel. O skloň, vz Gb. H. ml. III. 1. 117. Dle něho jest akk. a instr. pl. přátely archaismus knižný, většinou a v jazyku živém pravidlem jest akkus. přátele a instr. přáteli. Prk. v Kroku 1897. 241. doporučuje přátely. Lepšie je, keď sa ďalekí priatelia poznajú, ako keď sa blízki hnevajú. Slov. Sbor. slov. L 55. Přátelé za nic nestojí, když ti peníze nezvoní; ale když z kapsy dobýváš, ihnedky přízně nabýváš. Čes. 1. VIL 59. Přítele kdo zkouší nepravého v čas nouze, hned má nepřítele z něho. Slád. Ham. 97. Pověry, hořické týkající se přátel vz v Hoř. 143. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 102., 108., 119., 351a.