Přitknouti
Přitknouti, tknu, tekl, tkl, tčen, ení, při- tykati, přítykovati, přitkati = přitisknouti k čemu, andrücken ; přiraziti, přibodnouti, anschlagen, anheften, anstecken. — co. Ruč- nici p. (přiložiti). Sm. Přitykej Hubu (pokryj), když se ti zaje. Na Ostrav. Tč. Urputná ta proti pravdě vzdora přitkne kdys tvou duši jako hora. Sš. Bs. 200. — co čím: přitkali nos prstem. Na Ostrav. Tč. — co kam čím: kopím ke dřevu. Leg. — koho: zatknouti. L. — se čeho. Myšlení a památka na Krista tak se duše jeho přitkla, že . . . Sš. I. 2. — kam. Udeřil kopiem Davida mně (od mníti), by jeho mohl k stěně pritknúti. Bj.