Přitouliti
Přitouliti, přituliti, tul, il, en, ení; při- touleti, el, en, ení; přitulovati = přichýliti, přivinouti, přitisknouti, andrücken, anschmie- gen, umfangen, an sich drücken, herzen, lieb- kosen. — se, sich nahen, anschmiegen. Jg. Sr. tul? (pharetra). Mkl. aL. 176. — koho = obejmouti, umarmen. BO. Ciesař všecky p-lil. Pass. 589. P-livši jej chtěla jej poce- lovati. GR. — koho, se ke komu, k čemu: někoho k sobě, V., St. skl., k srdci p. V. Přitoulil se ke mně. Ros. Abraham syny své k lůnu svému jako přitoulí. Sš. L. 163. Přituliv jich k sobě pocelova je. BO. — co. ruku (k ústům = políbiti). Na Mor. — se kam. Přitoulil se mezi nás, Us. — se jak. Aniž menší přívětivostí vespolek se přitu- lují, než ... V. A k němu láskou synov- skou se přituluje. Sš. J. 20.