Přiučiti
Přiučiti, il, en, ení; přiučovati, přiučí- vati, zulehren; přivykati, angewöhnen, wozu anhalten; — se, mehr lernen, zulernen; při- vyknouti, sich an etwas gewöhnen. — se, koho, co čemu. Tomu jsem se tam přiučil (přivykl). L. Ruce její máteř vlně přiučí- vala. Č. P. koho čemu. Zk., Jg. -— koho k čemu. Cyr. — se co (čemu) kde. V ci- zích zemích se něco přiučil. Ros. — čemu od koho. Nébrž od samých židů biblickým jazykům se přiučoval; Jménu messiáš při- učila se Samaritanka od židův. Sš. Sk. 103., J. 73.