Civěti
Civěti, ěl, ění, civívati, civnouti, vnul a vl, utí = meškati, lelkovati, čuměti, okou- něti, sich aufhalten, hocken, säumen. — na koho Do půl noci naň civěť máme? Us. Co na mne civíš? Ros. — s kým kde. Proč kněz s vůdcem u svatyně civí? V., Nej. — pro co. Pro zisk s ožralci do noci civíme. Lom.