PřivitiPřiviti, viji, vij, vije (íc), il, it, ití:
při- vinouti, ul, ut, utí;
přivíjeti, 3. os. pl. -ejí, el, ení;
přivínati, přiviňovati = ku přede- šlému více víti, vinouti, hinzu winden, hinzu wickeln;
připojiti,
přitovaryšiti, anschliessen, anschmiegen
, zugesellen; ?.
se: připojiti se, přilehnouti, přichýlili se, sich gesellen, sich anschmiegen, anhängen;
přízně hledati, sich angenehm machen, sich einschmeicheln. Jg. —
čeho, co (na
co). Přiviji-li dva věnce, bude jich pět. P. niti na klubko. Jg. Matúš do toho města všed p-nul se na hospodu k jed- nomu novokřestnému křesťanu. Pass. 815. —
co k čemu: lodí k břehu, Reš., Jel., mysl k radě. Reš. A nyní slovo spásy ku pro- spěchu jejich co nejblíže přivinuje. Sš. Sk. 159. —
koho, se ke komu (čím). Láskou
, službou, Aesop., pannu spojením manželství k sobě p. Troj. V tom kraji jsa mnoho lida k sobě p-nul svým kázáním. Let. 19. P. se k pravé církvi. Br. Přiviň se k němu. Koc. Hledí jej k sobě p. Dh. P-nul se k páně dvoru. Pč. 37. Mnozí bez své viny nevědí, k jaké sluší p. se víře. Sš. B. 178. Réva nepřivine-li se k jilmě, nemůže ovoce hoj- ného vydati. Sš. Oa. 211. Ačkoli mne otec, brž
i má opustila matka, laskavě však mne k sobě Bůh p-nul. Kom. P-li se k jeho otci. BO. K Žižkovi se p-nuli (připojili). V., Čr. Ohavno je muži židu, p. se k cizozemci. ZN. Ku kterému náhledu se přivineme? P. se k životu novému; K miláčkovi svému Pan- derovi se přivinula; Kdož mi dá p
. se k tělu Pavlovu ? Podlé toho, přivineme-li se k tomu rozdílu, jest . . .; Vazbami milosti své je (lidi) ke Kristu přivinul a přitáhl; K apo- štolům se p-nul; Přivíjeti se ke všem strastem osudným národu israelského; Zhostivše se bludů polianských ku pravému Bohu a poctě jeho se přivinuli. Sš. L. 48., 70., 83., I. 11., J. 14
., 203
. Sk. 37., 81
., 152
. (Hý.). —
ke komu proč. Aniž pro jedinou pochvalu svou ku Pánu se přivinuje. Sš. J. 36. — se
, koho kam jak. S
e ctí jej k sobě přivine. Smil v. 27. K tobě se mé srdce veškero přivinuje
v lásce nevýpravné. Největší však svoboda, jest k Bohu
z té duše se přivino- vati; P. se s láskou k pohanům; Ze srdce k pánu se přivinou; Úhrnem všichni náro- dové ku církvi se přivinou. Sš. Bs. 180
.; I. 87., 111. Mt. 166.; J. 175. (Hý.
). —
se komu, ke komu kdy. Andělé přivinují se lidem hned
od jejich narození. Kom
. Kdykoli se ku Kristu
za doby vzkříšení jeho až d
o na nebe vzetí přivinovali. Sš. Sk
. 39. —
kde. K děvečkám se
na poli p-la (přidružila). BO.