Přívlastkový
Přívlastkový, Attributiv-. P. věta. a) výsledná, vz Výsledný; b) vztažná, vz Vzta- žný; c) uvedená spojkou když. Zle jest, když jazyk před rozumem ubíhá. Bůh neslyší, když pes na hvězdy laje. Brt. S. §. 506. p. 3. — P. genitiv, vz Genitiv a Přívlastek podřádný.