Přivtěliti
Přivtěliti, íl, en, ení; přivtělovati, ein- verleiben, vereinbaren, incorporiren. — co, koho, se k čemu. Cizí vojsko k svému p. D. P. se k něčí straně. Sych. P., připojiti něco k něčemu. J. tr. Země celá (fenická) ku provincii syrské přivtělena byla; Ač ovšem jakým způsobem by k lidu_ božímu pohané měli přivtěleni býti; Slova o Šavlu . .. rukopisové řečtí k následující hlavě přivtě- lují; Avšak musejí-li všichni pohané napřed k Israelovi se p. ?; Veliký zástup přivtělen byl ku věrců Páně. Sš. Sk. 135., 43., 92., 119., 136. (Hý.).— se kam jak. S láskou k ostatní církvi ze židů shromážděné p. se měli; Že pohané, mají-li se křesťany státi, dříve pro- středkem obřízky israelskému lidu p. se mu- sejí. Sš. Sk. 98., 133. (Hý.). Dokud se nebyli obřezáním a podnikáním celého zákona ku starozákonnému lidu přivtělili. Sš. Sk. 166. — kdy. Mezi nimi sám Jidáš také po po- líbení Páně opět k vrahům jeho se přivtělil. Sš. J. 272. — komu. P. se spolku něja- kému. Sych. Matku včelám p. Us. Všk.