Přivyknouti
Přivyknouti, knul a kl, utí; přivykati, přirykovati = zvyknouti, gewöhnen; v cizině zdomácněti, gewöhnen. Jg. — abs.'Bude se mu stýskati, dokud nepřivykne. Us. — čemu: pracem, Ros., cizí stravě. Jg. Lidé zase jemu p-kli. BN. P. zlému bydlu. Chč. 632.' Ale ani zbytečnostem neměli přivykati skrze ta- kovouto sdílnost Sš. Sk. 33. — k čemu. Jak přivykne k něčemu příroda, to robí. Us. ve Slezsku. Tč. — čemu kdy. Čemu přivykneš v mladosti, budeš činiti v sta- rosti. Prov. Jg. — kde. Dítě hned mezi jinými přivykne. Ros. — s inft. Přivykl s ním choditi. Br. — nač, šp. Cf. Na vykati.