Přízeň
Přízeň. Mkl. Etym. 263. P. k někomu osvědčiti; O něčí p. se ucházeti. Mus. S p-zní se potkati; Něčemu dostalo se přízně. KB. Přízni světské nehledej. Krnd. 513. Lidská p. s štěstím se mění. Plác. P. jde před spravedlností. Exc. P. vždy milosť plodí; Dotad tě p. miluje, donievadž zisk u tebe čije Ezp. 1170., 2981. P. jest vždy hotova, což by sprostného viděla, by to svým pláš- čem zastřela. Alx. Něčí p. si zachovati; Ku přívuzným přiezni viece máme; By nepře- hlédal zlého pro p Št. Kn. š. 24., 42., 168. — P. = příbuzní. Celá p. plakala. Brt. P. 116. Máme tam p. Dbv. Sešla se celá p.; Rodičové a p. zasedli do první lavice. Kmk. Býti s někým do přízně. Má bohatou p. Knrz. Daléká p. Cf.: Po teleti kec; Po plotě kolek. Brt.