Příznak
Příznak, u, m., znak, znamení, das Zeichen, Merkmal, Attribut, Wappen. Dělidlo p-kňv. Šf. Podlé těchto a jiných p-kň již možno domysliti se, kterak atd. Mus. P-ky časové. Kmen přítomný má příznak -a (e). Příznak ten zván bývá sponou. Vz Časování. Kmeny aoristu II. a imperfekta mají příznak ch, vz Aorist a Imperfektum. P-ky způsobové. Im- perativ má p. i, vz Rozkazovací. Infinitiv má buď thema rovné kmeni prostému nese- silněnému: nes-, ved-, bi-, anebo přibírá ku -kmeni prostému příznaky, jež jsou a) samo- hláskové: ě (e), i, a (ia), nebo b) složité: nu, ova, jako: umě-, hoře-; lioni-, vola-, (hádia =) háze-; vinu-, milova-. Dle kmene infinitivního dělíme slovesa na 6 tříd. Bž. 170., 171., Vz Časování.