Příznivý
Příznivý; přizniv, a, o = kdo dobrého přeje, günstig. V. — P., laskavý, náchylný, ochotný, vlídný, gewogen, zugethan, geneigt, hold, angenehm. Ros. P. přítel. V. Proza- hálel příznivou příležitosť. Sych. P. poměry, spojení. Dch. Jsa se mnú v p-vé míře. Půh. II. 276. — ke komu. Otec ke mně milo- stivě p-vý. Žer. 1591. — komu. Tomuto přízniví jsou. V. Paní vaše nám milostivě příznivá. Háj. Páni nám p-ví! NB. Tč.